Bachčisarajská fontána (Puškin)

poema Alexandra Sergejeviče Puškina

Bachčisarajská fontána (1823, Бахчисарайский фонтан) je poema ruského romantického básníka, prozaika a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina (17991837). Autor v poemě zpracoval příběh nenaplněné lásky krymského chána Gireje, který nechal na počest své zavražděné milenky postavit ve městě Bachčisaraj tzv. Fontánu slz.

Bachčisarajská fontána
AutorAlexandr Sergejevič Puškin
Původní názevБахчисарайский фонтан
ZeměRusko
Jazykruština
Žánrbáseň
Datum vydání1824
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Skutečná Fontána slz v Chánském paláci v Bachčisaraji. Nalevo Puškinova busta.

Obsah poemy

editovat

Poema je dramatem lásky, nenávisti a lidské bolesti a popisuje střet dvou světů - polské šlechtické společnosti a krymských Tatarů v čele s chánem Girejem. Ten přepadne šlechtické sídlo knížete Potockého a unese jeho dceru Marii. Je její krásou nečekaně a do hloubky srdce zasažen a vezme ji do svého harému. Stávající chánovy ženy se velmi těžko vyrovnávají s jeho náhlým nezájmem. Především Gruzínka Zarema Marii vyhrožuje, že ji probodne kinžalem, pokud jí vezme lásku chána. Jednoho dne je Marie nalezena mrtva a Zarema je popravena. Chán Girej pak nechá na počest Marie postavit fontánu, u které pak dnem i nocí truchlí sám ve svém nekonečném žalu.

Adaptace

editovat

Podle poemy složil roku 1934 ruský skladatel Boris Asafjev stejnojmenný balet.

Česká vydání

editovat

Externí odkazy

editovat