Bažantnice (Lázně Bělohrad)
Bažantnice je lázeňský lesopark v Lázních Bělohrad ve východních Čechách.
| Bažantnice | |
|---|---|
 | |
| Funkce | lázeňský a městský veřejný park |
| Lokalita | Lázně Bělohrad,  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°25′30,4″ s. š., 15°35′44,5″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Park se nachází v rašelinné lokalitě a zaujímá plochu 51 ha. Na části plochy lesoparku a na navazujících loukách byla v roce 1998 vyhlášena přírodní památka Bělohradská bažantnice.[1]
Kromě lesních porostů tu je zejména u hlavní vycházkové trasy řada jezírek a tůní (např. Černé jezero a Černé jezírko), které jsou pozůstatkem po těžbě rašeliny a slatiny pro lázeňské účely.[2] Černému jezírku nazývanému též Hraběnčino vévodí ostrůvek se smírčím křížem z roku 1787. Příběh vypráví o hraběnce, která se tu při divoké jízdě utopila i s koněm. Realita je však taková, že křížek se původně nacházel u cesty k Uhlířům, ale překážel při stavbě silnice, a tak byl přemístěn.[3]
Součástí parku jsou oba místní prameny: pramen Bažantnice i pramen Vita (dříve Annamariánský). Kromě dvou altánů s prameny se zde nachází hudební pavilon, ve kterém se o nedělích konají promenádní koncerty.[2]
Po roce 1930 byl park Bažantnice rozdělen na dvě části. Hlavní část Bažantnice začínala u lázní, kde byla umístěna železná branka, která byla v průběhu letní sezony otevírána vždy přes den. Mimo sezónu zůstávala Bažantnice zavřená. Branek do parku bylo celkem pět: kromě té u lázní byly umístěny u vily Trdlicových, u Wagnerovy chalupy, u vchodu do druhé („nové“) Bažantnice a poslední na konci parku, odkud se pokračovalo dále k Byšičkám. Cesty byly každoročně na jaře vysypávány novým pískem. Později byl písek nahrazen asfaltem.
Další pramen, zvaný „Kolínko“, vyvěral ze stromu u východu k rybníku Pardoubku, další pramen osvěžoval návštěvníky tenisových kurtů vedle bývalé restaurace Bažantnice. Tato restaurace vzniklá z bývalé hájenky byla jedním z nejvýraznějších atributů Bělohradu.
Mimo sezónu byly obě části Bažantnice pro veřejnost uzavřeny. V zimní polovině roku do Bažantnice mohli jen pracovníci, kteří zde těžili a sváželi rašelinu. Ta se svážela malými vozíky po kolejničkách, které dokreslovaly kolorit parku. Poslední zbytky vedoucí přes silnici mezi lázněmi a parkem již byly také odstraněny. V minulosti byly po Bažantnici rozvěšeny ptačí budky, které byly vždy na jaře čištěny a kontrolovány. Mláďata byla kroužkována.[4]
Parkem prochází žlutá a modrá turistická značka a naučná stezka Po stopách K. V. Raise.
Prameny
editovatRoku 1901 v bylo v Bažantnici vyhloubeno osm vrtů. Byly pojmenovány ženskými jmény (např. Terezie, Markéta).[3]
Annamariánský pramen
editovatNejvýznamnějším z pramenů byl sirnoželezitý pramen (železitá kyselka), který byl následně pojmenován jako Anna-Mariánský (též Annamariánský p., pramen Anna-Marie, Lví p. či kysibelka). Pramen získal speciální úpravu s výtokovou fontánkou s hlavou lva v umístěnou v altánu.[5] Slavnostně zprovozněn byl na den sv. Anny v roce 1901. Tento vrt byl hluboký 52 m.[6]
V roce 1930 byl původní dřevěný altán nahrazen větším novým altánem. Nějakou dobu nebylo možné kvůli mikrobiologickému znečištění vodu z pramene odebírat. V roce 2014 prameni požehnal místní farář Grzegorz Puszkiewicz za účasti starosty Pavla Šubra.[7]
V roce 1956 byl proveden nový vrt asi 150 metrů východně od Annamariánského pramene. Teplota tamní vody je 11 °C a klíčový je obsah oxidu uhličitého v rozmezí 1000 až 1050 mg/l.[8]
Pramen Vita
editovatV roce 2022 došlo k úpravě původního Annamariánského pramene s altánem a na jeho místě vznikl nově pojmenovaný pramen Vita. Obsahuje hydrogenuhličitano-sodno-hořečnato-vápenatou vodu. Svým složením je v Česku unikátní. Přináší pozitivní efekt u metabolického syndromu, hyperurikemie, diabetu II. typu a dny s kyselým pH moči či u hyperacidity žaludku. Voda z pramene rozpouští hleny, působí protizánětlivě a pomáhá neutralizovat žaludeční kyselinu.[9] Pramen udržuje správa Lázní Bělohrad.[10]
- Teplota: 11,7 °C
- Hloubka: 135 m
- Kyselost (pH): 6,38[9]
Pramen Bažantnice
editovatPramen Bažantnice vznikl obnovou jednoho ze zmíněných uzavřených vrtů, a to v roce 2002. Ze dvou místních pramenů se nachází blíže lázeňskému komplexu, u tenisových kurtů. O pramen se stará správa lázní. Jedná se o kyselku s železitou příchutí.[11] Obsah minerálních látek i oxidu uhličitého je oproti Annamariánskému prameni přibližně poloviční.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Vladimír Soukup ; [7]: Královéhradecký kraj. Vyd. 1. vyd. Praha: Knižní Klub 328 s. ISBN 978-80-242-2454-1.
- ↑ Lázně Bělohrad. www.lazne-belohrad.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Martin Janoška. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 495 s. (Pr°uvodce). ISBN 978-80-200-1841-0, ISBN 978-80-200-1615-7.
- ↑ Bělohradská bažantnice – Kudy z nudy. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Svěcení pramene v Bělohradě [online]. 2014-05-23 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Výměr prozatímního ochranného pásma Lázní Bělohrad [online]. 1960 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b MINERÁLNÍ PRAMEN VITA. belohrad.cz [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ pramen Vita | Národní registr pramenů a studánek. www.estudanky.eu [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ pramen Bažantnice | Národní registr pramenů a studánek. www.estudanky.eu [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.