Bělohradská bažantnice

přírodní památka v Česku

Přírodní památka Bělohradská bažantnice zahrnuje louky pod parkem a park v obci Lázních Bělohradě v okrese Jičín. Správa AOPK Pardubice.

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Bělohradská bažantnice
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Belohradska bazantnice 02.jpg
Základní informace
Vyhlášení 1. září 1998
Nadm. výška 292–302 m n. m.
Rozloha 51,19 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Jičín
Umístění Lázně Bělohrad
Souřadnice
Bělohradská bažantnice
Bělohradská bažantnice
Další informace
Kód 1987
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Důvod ochranyEditovat

Kulturní a polokulturní slatinné louky a lázeňský park tvoří důležité biocentrum v zemědělské krajině. Zdejší biotopy vznikly uměle, přesto se během doby staly důležitým refugiem vzácných rostlin a drobných živočichů.

VyužitíEditovat

Oblíbené lázeňské místo pro procházky. V centru parku je hudební pavilonek, kde se konají každou neděli promenádní koncerty. V roce 2002 je zde vybudovaný vrt s pítkem a příjemným posezením. Poblíž jsou umístěny tenisové kurty a fotbalové hřiště. Podél hlavní cesty jsou rozloženy malá jezírka a na konci parku je umístěn původní Annamarijánský pramen z roku 1901, kde léčivý pramen prýští z hlavy lva.

GeologieEditovat

Mělký úval řeky Javorky v Bělohradské pahorkatině pokrývají holocenní fluviální a deluviální jílovitopísčité hlíny, v severní části též slatiny a v západní části sprašové hlíny. V podloží těchto kvartérních uloženin leží svrchnokřídové slínovce jizerského souvrství.

FloraEditovat

Botanicky nejbohatší částí chráněného území jsou vlhké louky svazu Calthion se vzácnými druhy rostlin. Rostou zde např. upolín nejvyšší (Trollius altissimus), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), svízel severní (Galium boreale), ostřice oddálená (Carex distans) aj.

Stromy reprezentuje buk lesní (Fagus sylvatica) a smrky, které zde uměle vysadil člověk.

FaunaEditovat

V parku jsou ideální podmínky pro ptáky, hnízdící v dutinách: žlunu zelenou (Picus viridis), strakapouda velkého (Dendrocopos major), krutihlava obecného (Jynx torquilla), brhlíka lesního (Sitta europaea), aj. Noční ptáky reprezentuje puštík obecný (Strix aluco), kalous ušatý (Asio otus), výr velký (Bubo bubo).

Skupinu savců reprezentuje rejsek obecný, ježek, krtek, myšice, norníci rudní. Spatřit lze i ondatru. Uměle vysazeni jsou zde virginští jelenci. Dále jsou zde divoká prasata, zajíci, lišky obecné, lasice kolčavy, hranostajové, kuny lesní. Hojně se zde vyskytují netopýři vodní, netopýři velcí, netopýři ušatí.

Externí odkazyEditovat