Otevřít hlavní menu

Svržení Slobodana Miloševiče (též: buldozerová revoluce) byla série událostí, která začala demonstrací se v Bělehradě 5. října 2000. Události vedly ke konci vlády Slobodana Miloševiće, jeho nacionalistického režimu a nástupu nové generace srbských politiků, z nichž nejznámější je Vojislav Koštunica.

Pozadí protestůEditovat

Na podzim roku 2000 se v tehdejší Jugoslávii konaly prezidentské volby. V prvním kole hlasování získal opoziční kandidát Vojislav Koštunica 49 % hlasů (což bylo o jediné procento méně, než bylo potřeba k vítězství), a tak bylo podle platných zákonů ohlášeno druhé kolo voleb. Demokratická opozice Srbska tento výsledek neuznala; vyzvala občany, aby se 5. října 2000 shromáždili před budovou svazové Skupštiny a postavili se proti velkému volebnímu podvodu, ke kterému mělo dojít proto, aby se tehdejší prezident Slobodan Milošević udržel u moci. DOS vyhlásila ultimátum, ve kterém požadovala, aby Slobodan Milošević do čtvrtka 5. října 15:00 uznal vůli občanů, která byla vyjádřena v hlasování 24. září. Také požadovala změny ve veřejnoprávní televizi RTS (Radiotelevizija Srbije), která o volbách nepravdivě informovala. Podstatnou částí těchto změn měla být personální výměna – odstoupení generálního ředitele, šéfredaktora a hlavní redakce RTS. DOS dále prohlásila, že požaduje, aby byli všichni, kteří byli zadrženi během předchozích protestů, omilostněni, nebo proti nim bylo zastaveno trestní stíhání.

Druhé kolo nebudeEditovat

Předseda svazové volební komise mezitím informoval volební komise v místech, kde se hlasovalo, že přípravné práce na druhém kole voleb byly ukončeny. Další celosvazové hlasování se tak mělo konat 8. října. Vojislav Koštunica požádal Slobodana Miloševiće, aby přiznal porážku v prvním kole voleb a poukázal na nebezpečí možnosti vypuknutí otevřeného konfliktu v zemi. Situaci zhodnotil slovy: „My do žádného druhého kola jít nemůžeme, protože bychom tím uznali krádež volebních hlasů. Podvod z prvního kola nemůže být odčiněn druhým, pátým nebo kdovíjakým dalším kolem.“

Protesty 5. říjnaEditovat

Příznivci DOS, kteří obdrželi zprávu o chystané demonstraci, dorazili do Bělehradu 5. října časně ráno. Do hlavního města přijeli z celé země, ze všech směrů. Jejich shromáždění moderovali představitelé opozice. Postupně nabývalo na síle, kolem 15. hodiny se lidé setkali před budovou svazové Skupštiny a pokoušeli se vniknout dovnitř.

Protesty před budovou SkupštinyEditovat

 
Budova jugoslávského (dnes srbského) parlamentu v Bělehradě, která se stala 5. října 2000 centrem událostí

Dav protestujících se nakonec kolem 15:35 přece jen dostal do budovy parlamentu. Policie se snažila situaci uklidnit a dav rozehnat nasazením slzného plynu.

Několik desítek občanů vystoupilo zhruba kolem 16 hodiny ve svazové Skupštině; policejní síly, které dosud místo hlídaly a snažily se demonstrující zastavit, se postupně stahovaly. Z pravého křídla budovy začal stoupat černý dým, dav rozbil i všechna okna, silně byl poškozen i interiér budovy. Demonstranti také zdemolovali několik policejních vozidel za budovou jugoslávského parlamentu na Kosovské ulici. Během souboje mezi protestujícími a policií došlo i ke střelbě ze zbraně, několik občanů bylo zraněno. Kolem 17. hodiny se sešel bělehradský policejní velitel s představiteli Demokratické opozice Srbska. O hodinu později pak policejní síly z ulice Majka Jevrosime složily zbraně a připojily se k protestujícím. V bělehradských nemocnicích bylo mezitím přijato přes deset lidí s různými poraněními. Policie nasadila slzný plyn i u budovy RTS, kde došlo rovněž k nepokojům a demonstranti se chtěli dostat i do této budovy.

Požár RTSEditovat

Budova Radiotelevizije Srbije byla následně davem zapálena, což znamenalo přerušení řádného vysílání krátce po 17 hodině. Na všech třech kanálech státní televize byly vysílány reklamy a různé starší spoty. Studio B zahájilo následně vysílání zpravodajské relace o zbití protestujících na ulici. Ostatní televize se později jedna po druhé v informování o těchto událostech připojily a odvysílaly záběry z bělehradských ulic. Jediné profesionální médium, které svobodně hlásilo o celé události, bez ohledu na situaci veřejnoprávních stanic, bylo rádio Indeks.

Noc z 5. na 6. října 2000Editovat

 
Vojislav Koštunica, hlavní aktér demonstrace a říjnových událostí, byl zvolen prvním demokratickým prezidentem Jugoslávie

Nově zvolený prezident Svazové republiky Jugoslávie Vojislav Koštunica se v předvečer obrátil z terasy Skupštiny k přítomným občanům, později i ke zbytku země v televizním vysílání RTS. Demokratická opozice Srbska ustanovila krizový štáb. Ten měl řešit klíčové problémy země a svoji činnost koordinovat s nově zvoleným prezidentem. Představitelé DOS následně během noci bouřlivé změny probírali s bezpečnostními složkami státu. Před budovou svazové Skupštiny je ráno uvítaly davy lidí.

Uznání porážkyEditovat

6. října Slobodan Milošević promluvil v televizním vysílání k národu a přiznal porážku v prezidentských volbách. O den později nově zvolená hlava státu Vojislav Koštunica složila prezidentský slib před poslanci parlamentu. Koštunica se stal čtvrtým a nakonec i posledním prezidentem svazové (srbsko-černohorské) Jugoslávie.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demonstracije 5. oktobra 2000. na srbské Wikipedii.