Azo, známý také jako Azzone, Azzone dei Porci nebo Azolino Porcius, příp. Azzone Soldanus podle příjmení otce (asi 1150 – asi 1230),[1] byl právník, který na přelomu 12. a 13. století vyučoval civilní právo na boloňské univerzitě. Patřil ke škole glosátorů a byl velmi vyhledávaným učitelem, mezi jeho žáky patřili Accursius a pravděpodobně Johannes Teutonicus.[2] Sám byl žákem Bassiana.

Azo
Azzone da Bologna.jpg
Narození 1150
Bologna
Úmrtí 1225 (ve věku 74–75 let)
Bologna
Zaměstnavatel Boloňská univerzita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DíloEditovat

 
Ad singulas leges XII librorum Codicis Iustinianei commentarius, 1577

Azo napsal glosy na všechny části Corpus iuris civilis. Jeho nejvlivnější prací je Summa ad Codicem, komentář k civilnímu právu uspořádanému podle Justiniánova zákoníku. Summa ad Codicem a Apparatus ad codicem, shromážděné jeho žákem Alessandro de Santo Aegidio a doplněné Hugolinem a Odofredem, vytvořily metodický výklad římského práva. Jako jeden z mála středověkých právních textů v latině byla Summa ad Codicem přeložena do staré francouzštiny. Dalšími významnými Azovými spisy jsou Lectura, Gloassae nebo Brocarda.

Azova díla měla mezi generacemi kontinentálních právníků velkou autoritu, takže se říkalo: „Chi non ha Azzo, non vada al palazzo“ (zhruba přeloženo „Kdo nemá Aza na své straně, nepůjde k soudu“, tj. ani jako žalobce, ani jako soudce). Mnohé Azovy glosy byly nakonec začleněny do Glossa ordinaria jeho žáka Accursia.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Azo of Bologna na anglické Wikipedii.

  1. KLEINHENZ, Christopher. Medieval Italy: An Encyclopedia, Svazek 1. [s.l.]: Routledge, 2004. ISBN 978-0-41593-930-0. S. 86. (angličtina) 
  2. LUSCOMBE, David; RILEY-SMITH, Jonathan. The New Cambridge Medieval History: Volume 4, c.1024-c.1198. [s.l.]: Cambridge University Press, 2004. ISBN 978-0-52141-410-4. S. 137. (angličtina) 

Externí odkazyEditovat