Otevřít hlavní menu

Aurel Vlaicu

rumunský konstruktér, vynálezce a průkopník letectví

Aurel Vlaicu (19. listopadu 1882, Geoagiu13. září 1913, Bănești) byl rumunský konstruktér, vynálezce a průkopník letectví.

Aurel Vlaicu
Aurel Vlaicu - Foto01.jpg
Narození 19. listopadu 1882
Aurel Vlaicu
Úmrtí 13. září 1913 (ve věku 30 let)
Câmpina
Příčina úmrtí zabití vlastním vynálezem a letecká nehoda
Místo pohřbení Cimitirul Șerban Vodă
Central cemetery of Chișinău
Alma mater Technická a hospodářská univerzita v Budapešti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studoval na Technické univerzitě v Budapešti a Technische Hochschule München v Německu. Inženýrský diplom získal v roce 1907. Mezi lety 1907 a 1908 sloužil u rakousko-uherského námořnictva a 1. září 1908 získal inženýrskou pozici v továrně Opel v Rüsselsheimu.

Opel opustil v březnu 1909 a vrátil se do rodné vesničky Binţinti (dnes součást Geoagiu), kde společně s bratrem Ionem postavil kluzák, který v létě 1909 prvně vzlétl. V říjnu 1909 se přestěhoval do Rumunského království, kde získal finanční podporu na vybudování svého prvního motorového letounu, a to i od rumunského ministerstva války. Stroj nazvaný A. Vlaicu Nr. I letěl poprvé 17. června 1910, přes letiště Cotroceni. V roce 1910 stroj použil pro vojenské účely, což bylo v té době průkopnickým činem. V roce 1911 zkonstruoval A. Vlaicu Nr. II. S ním se zúčastnil Mezinárodního týdne letectví v Aspernu u Vídně. Vyhrál ceny ve výši 7 500 rakousko-uherských korun – za přesné přistání, házení projektilů a těsný průlet kolem bójky. Třetí stroj, A. Vlaicu Nr. III, byl dvousedadlový jednoplošník, který měl motor s výkonem 80 koní. Postaven byl na základě smlouvy s Marconi Company, pro experimenty s leteckým rozhlasem. Stroj však již Vlaicu nedokončil, neboť v roce 1913 zemřel při havárii ve svém stroji A. Vlaicu Nr. II. Třetí letoun byl dokončen jeho přáteli a několik krátkých testovacích letů bylo provedeno v roce 1914 vojenským pilotem Petre Macaveiem. V roce 1916, během německé okupace Bukurešti, byla letadla zabavena a přepravena do Německa. Naposledy byla viděna v roce 1942, poté se stroje v chaosu druhé světové války ztratily. 17. červen, den prvního letu Aurela Vlaica, se v Rumunsku slaví jako Národní den letectví. Je po něm pojmenováno druhé největší letiště v Rumunsku (Letiště Bukurešť-Aurel Vlaicu) a univerzita v Aradu, založená roku 1990. Je rovněž vyobrazen na rumunské bankovce v hodnotě 50 leu.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aurel Vlaicu na anglické Wikipedii.