Augustin Krist
Augustin Gustav Krist (také Gustav Krist) (12. prosince 1894 Kroměříž (místní část Oskol), Rakousko-Uhersko[1] – 2. března 1964) byl československý fotbalový rozhodčí.
Augustin Krist | |
---|---|
Narození | 12. prosince 1894 Kroměříž nebo Oskol |
Úmrtí | 2. března 1964 (ve věku 69 let) Prostějov |
Místo pohřbení | Prostějov |
Národnost | Češi |
Povolání | fotbalový rozhodčí a fotbalista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život a kariéra
editovatV Kroměříži začíná s kopanou v předchůdci Hanácké Slavie v klubu SK Haná.[2] V roce 1912 odchází jako knihkupecký pomocník do Prostějova. Zde se kromě kopané angažuje mezi prvními nadšenci, kteří v Prostějově začínají s ledním hokejem. Dne 4. listopadu 1919 byl v Prostějově sezdán s Pavlínou Komínkovou.[1]
Po ukončení aktivní sportovní činnosti se stává významným funkcionářem. V Prostějově byl zvolen jako náčelník hokejové odboru. Dvanáctkrát byl zvolen předsedou hanáckých fotbalových soudců, následně pak předsedou Ústředního svazu rozhodčích. Dlouhá léta stojí v čele Svazu československého hokeje jako předseda. V československé fotbalové lize působil jako rozhodčí v letech 1927–1941. Řídil celkem 83 ligových utkání. Jako mezinárodní rozhodčí v letech 1928–1938 řídil 17 mezistátních utkání. V roce 1938 byl jmenován FIFOU pomezním rozhodčím při fotbalovém finále mistrovství světa ve Francii, při kterém se utkaly fotbalové reprezentace Maďarska a Itálie. Na témže turnaji řídil jako hlavní rozhodčí čtvrtfinálové utkání Švédska a Kuby. Ve Středoevropském poháru řídil 18 utkání včetně finále v letech 1937 a 1939. Od roku 1935 byl místopředsedou Sboru československých fotbalových soudců. V roce 1938 jako šef druholigového fotbalového klubu SK Baťa Zlín angažoval trenéra Rudolfa Hanáka, který týmu pomohl k vítězství v moravsko-slezské skupině druhé nejvyšší soutěže (divize).[3] V roce 1946 byl zvolen do výboru ČSAF jako zástupce rozhodčích. Byl vedle Františka Cejnara nejvýznamnější osobností mezi rozhodčími meziválečného období.
V roce 1957 se po vybudování umělé ledové plochy v Prostějově stává prvním správcem zimního stadionu. Odchází v plné aktivní činnosti v roce 1964.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži
- ↑ "Encyklopedie Kroměříže" [online]. Knihovna Kroměřížska [cit. 2023-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-09-04.
- ↑ KORMAN, Štefan. Od Hanáka cez Moravčíka až po Lešického a Hippa [online]. mynitra.sme.sk, 2012-12-24 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (slovensky)
Literatura
editovat- JEŘÁBEK, Luboš: Český a československý fotbal: lexikon osobností a klubů 1906-2006, Praha, Grada 2007.
- VINCENEC, Tomáš, a přátelé. 100 LET Prostějovského hokeje. Prostějov: [s.n.], 2012. 272 s.
Externí odkazy
editovat- orlice (22.05.1938): SK Baťa po druhé před branou ligy Moravská zemská knihovna v Brně, digitalniknihovna.cz (česky)
- WorldReferee.com Archivováno 9. 10. 2012 na Wayback Machine.
- Footballdatabase.eu
- Footballzz.com