August von Wehli
August von Wehli, též Johann August Wehli, Wehli von Wehlen (1. listopadu 1810 Praha – 20. října 1892 Bad Aussee), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1871 krátce ministr vnitra Předlitavska.
August von Wehli | |
---|---|
5. ministr vnitra Předlitavska (správce) | |
Ve funkci: 27. října 1871 – 22. listopadu 1871 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Karl Sigmund von Hohenwart |
Nástupce | Josef Lasser von Zollheim |
Člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: ??? – ??? | |
Narození | 1. listopadu 1810 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. října 1892 (ve věku 81 let) Bad Aussee Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vídeň Heiligenstadt |
Choť | Leopoldine Elisabeth Josepha, roz. Linden (1825-1896) |
Děti | 4 |
Příbuzní | Hans Hopfen (zeť)[1] |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze Vídeňská univerzita |
Profese | státní úředník, politik a právník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
editovatNarodil se v Praze v židovské rodině Eduarda Josefa Efraima Wehli a jeho ženy Karoliny Evy, rozené Brandeisové.[2]
V roce 1828 absolvoval studia práv a filozofie na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, která roku 1829 uzavřel na právnické fakultě Vídeňské univerzity, roku 1832 konvertoval od judaismu k římskokatolické víře a oženil se. Roku 1834 získal na Vídeňské univerzitě doktorát práv a roku 1838 doktorát filozofie. 1832 nastoupil jako praktikant do kriminálního senátu, 1833 do senátu politicko-ekonomického, 1835 Auskultant u civilně soudního senátu vídeňakého magistrátu; 1837 byl přijat k dvorské komorní prokuratuře; 1843 jmenován koncipistou Krajského úřadu pro Wienerwald ve Vídni; 1847 členem Dvorské kanceláře; ve školním roce 1849/50 a 1850/51 zastával funkci děkan na filozofické fakultě Vídeňské univerzity, 1849 sekretářem ministra, 1851 jmenován sekčním radou a 1859 dvorním radou ministerstva.[3]
V roce 1855 ho povýšil císař František Josef I. do šlechtického stavu s predikátem "von Wehlen" a roce 1862 byl povýšen do stavu rytířského. Po zisku titulu svobodného titul rytíře roku 1870 přestal predikát užívat a psal se jen von Wehli.[4] Byl členem Panské sněmovny, viceprezidentem Komise pro regulaci Dunaje (Donau-Regulierungs-Commission) a sekčním šéfem ministerstva vnitra. Ve Vídni si dal postavit palác Wehli.[5][6]
27. října 1871 se stal ministrem vnitra Předlitavska ve vládě Ludwiga von Holzgethana. Ve vládě setrval do 22. listopadu 1871. Byl ovšem jen provizorním správcem rezortu coby sekční šéf ministerstva.[7] V roce 1872 byl penzionován.
Rodina a hrob
editovatVe Vídni se oženil s Leopoldinou Elisabethou Josefou, rozenou Linden (1825-1896). Manželé měli tři dcery: Augustu provdanou za spisovatele Hanse Hopfena, Leopoldinu, Alicii a syna Moritze, který se stal obchodníkem.[8] Zemřel při pobytu v lázních Bad Aussee a byl pohřben do rodinné hrobky ve Vídni-Heiligenstadtu, stejně jako jeho rodiče a manželka.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online. [cit. 2019-11-04].
- ↑ Rodokmen na Geni.com
- ↑ Chronologie na webových stránkách Vídeňské univerzity
- ↑ Wehli von Wehlen, Wehli | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. www.novanobilitas.eu [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Wehli z Wehlen [online]. novanobilitas.eu [cit. 2013-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Palais Wehli [online]. planet-vienna.com [cit. 2013-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-15. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587.
- ↑ Rodokmen na Geni.com
- ↑ Hrob