August Šenoa

August Ivan Nepomuk Eduard Šenoa (14. listopadu 1838[1] Záhřeb13. prosince 1881 tamtéž) byl chorvatský spisovatel slovenského a sudetoněmeckého původu, básník, kritik a fejetonista.

August Šenoa
August Šenoa.jpg
Narození 14. listopadu 1838
Zagreb
Úmrtí 13. prosince 1881 (ve věku 43 let)
Záhřeb
Místo pohřbení Mirogoj
Pseudonym Onufrius Kopriva
Povolání spisovatel, básník a novinář
Alma mater Cisterciácké gymnázium v Budapešti
Rodiče Milan Šenoa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kromě práce na řadě časopisů (Vijenac, Slavische Blätter, Glasonoš), se projevil jako autor období přechodu od romantického „opěvování slovanské vzájemnosti a velkoleposti“ k realistické literatuře. Studoval v Praze a v Záhřebu. Proslavil se hlavně svým dílem Selská vzpoura (chorvatsky Seljačka buna), kde zachytil události selské vzpoury proti všehoschopné (maďarské) vrchnosti v atmosféře neustálých obav před expanzí Turků. Byl ale autorem i řady dalších historických románů, jako jsou např. Zlatarovo zlato (1871), Čuvaj se senjske ruke (1875) nebo Diogenes (1878). Řada z nich byla vydána také česky. Kromě toho sepsal také celou řadu vlastenecky laděných básní.

Šenoova díla přecházejí v použité formě od romantismu k realismu; hledají témata nové doby a ostře odsuzují staré, především feudalistické pořádky.[2] V románu Selská vzpoura se projevil jeho odpor k maďarským feudálům[2] (Chorvatsko bylo v té době součástí Uher) jako k síle, která potlačuje typického chorvatského sedláka. Chorvatské feudály naopak vnímal jako nevýznamné vlastníky polí a sadů. Šenoa se zajímal také i o politiku; názorově neměl daleko k Ante Starčevićovi[zdroj?], a to i přesto, že se ho nebál otevřeně kritizovat.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Záznam o narození a křtu
  2. a b FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 188-189. (srbochorvatština) 
  3. FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 192. (srbochorvatština) 

Externí odkazyEditovat