Ars notoria
Ars notoria „umění dobře známého“ je středověký termín pro mnemotechnické praktiky. Výraz notoria vychází z notorius „dobře známý, obecně známý“ ve středověké latině a to zase z latinského noscere „poznávat“. Příbuzným slovem je latinské nota „značka, znamení, poznámka“.[1][2]
Pod „značkami“, které toto umění užívalo, byly chápány mimo jiné i různé zvláštní figury a diagramy, často s astrologickým významem, a ars notoria tak bylo chápáno jako magická praktika. Bylo spojováno se získáváním vědění od Boha prostřednictvím invokací andělů a modliteb, po vzoru Šalomouna, kterému měla být Stvořitelem odhalena tajemství všech svobodných a mechanických umění. K dalším postavám spojovaných s ars notoria patřil především Apollónios z Tyany, ale také apoštol Pavel, ke knihám pak stejnojmenné Ars Notoria z 13. století a Přísežná kniha Honoriova, grimoár poprvé zmiňovaný v polovině 14. století. Někdy bylo ars notoria považováno za černou magii a tvrdě ho odsuzoval Tomáš Akvinský. Například ale Ars Notoria slovo magie vůbec neužívá a prezentuje se jako soubor modliteb seslaných Šalomounovi anděly. John z Morigny, mnich žijící na přelomu 13. a 14. století, zase došel k závěru, že ač byly modlitby v Ars Notoria skutečně seslány anděly je text pokažen démony. Ve své Liber visionum následně nabídl očištěnou podobu, která mu měla být seslána Pannou Marií.[1][3][4][5] Na ars notoria podle historika Györgyho E. Szonyiho navazoval svými „rozhovory s anděly“ renesanční mág John Dee.[6]
Reference editovat
- ↑ a b YATESOVÁ, Frances. Umění paměti. Praha: Malvern, 2015. ISBN 978-80-7530-022-5. S. 59.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. S. 434.
- ↑ GRAF, Fritz. Magic III: Middle Ages. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus. Dictionary of Gnosis & Western Esotericism. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006. ISBN 978-9004152311. S. 728. (anglicky)
- ↑ THORNDIKE, Lynn. A History of Magic and Experimental Science, Volume 2. [s.l.]: Columbia University Press, 1923. Dostupné online. S. 59. (anglicky)
- ↑ BRACH, Jean-Pierre. Intermediary Beings III: Renaissance. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus. Dictionary of Gnosis & Western Esotericism. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006. ISBN 978-9004152311. S. 624. (anglicky)
- ↑ SZONYI, György E. John Dee. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus. Dictionary of Gnosis & Western Esotericism. [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006. ISBN 978-9004152311. S. 303. (anglicky)