Arnošt II. Saský

arcibiskup magdeburský a administrátor Halberstadtu

Arnošt II. Saský, také Ernst II. von Sachsen (26. června 14643. srpna 1513 Halle) byl arcibiskup z magdeburský z dynastie Wettinů a administrátor halberstadtský.

Arnošt II. Saský
Bundesarchiv Bild 183-32971-0006, Magdeburg, Dom, Restaurierung.jpg
Narození 26. června 1464
Úmrtí 3. srpna 1513 (ve věku 49 let)
Halle
Místo pohřbení Magdeburský dóm (52°7′29″ s. š., 11°38′4″ v. d.)
Rodiče Arnošt I. Saský a Elisabeth of Bavaria, Electress of Saxony
Příbuzní Kristina Saská, Margaret of Saxony, Duchess of Brunswick-Lüneburg, Adalbert III of Saxony, Jan I. Saský a Fridrich III. Saský (sourozenci)
Funkce katolický biskup (od 1489)
katolický arcibiskup (od 1489)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se jako třetí potomek saského kurfiřta a knížete Arnošta Wettina (1441–1486) z ernestinské větve dynastie Wettinů a jeho manželky Alžběty, dcery bavorského knížete Albrechta III. Jeho starší bratr Fridrich III. Saský byl významným saským kurfiřtem a konvertoval k luteránství.

Od dětství byl určen pro duchovní stav, proto byl postulován jako budoucí magdeburský arcibiskup již v 11 letech, hned po smrti svého předchůdce Teprve roku 1489 byl do úřadu vysvěcen. V roce 1479 se stal administrátorem Halberstadtského biskupství. Jeho otec touto politikou usiloval o zvýšení významu rodiny Wettinů.

Zbudoval rezidenci v Halle, nazvanou Moritzburg na počest patrona arcidiecéze, svatého Mořice. Arnošt na rozdíl od mnoha soudobých církevních hodnostářů plnil svědomitě své náboženské povinnosti, dařilo se mu udržet klid v městech své arcidiecéze a církevní správou zachovat autoritu katolické církve v Halle a Magdeburgu. Dostavěl magdeburskou katedrálu, v té době jednu z největších ve střední Evropě.

Vyhnání Židů z MagdeburguEditovat

Konflikt mezi Židy a křesťany eskaloval v letech 1492–1493 v Magdeburgu, když tovaryši cechů kovářů a ševců na trhu zaútočili na tamní Židy a jednoho zabili. Židovská komunita z magdeburského předměstí Sudenburg bezvýsledně zažalovala pachatele na magdeburské radnici. Židé pak písemně požádali o ochranu arcibiskupa. Ten však byl již dříve účastníkem soudu ve Sternbergu, kde bylo 27 Židů odsouzeno a upáleno na hranici, ostatní museli opustit Meklenbursko. Také dvě stovky členů magdeburské židovské komunity nepodpořil, musely opustit město a arcidiecézi, podařilo se jim alespoň dostat finanční vyrovnání za zabavené pozemky v Sudenburgu.

Smrt a hrobEditovat

Od roku 1503 začal trpět onemocněním syfilisem, ale není jasné, zda bylo příčinou jeho úmrtí. Jeho tělo bylo pohřbeno v mariánské kapli magdeburského dómu, kterou zřídil a v jejímž středu si dal již roku 1495 připravit bronzovou náhrobní tumbu s deskou. Srdce bylo podle jeho přání pohřbeno v kapli Marie Magdalény v Moritzburgu. Jeho hrob silně poškodilo bombardování za druhé světové války; bronzový náhrobek od Petra Vischera staršího se dochoval a je zrestaurován.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Karl Janicke: heslo Ernst, Erzbischof von Magdeburg. In: Allgemeine Deutsche Biographie, díl 6. Leipzig: Verlag von Dunckler & Humblot, 1877, s. 291–293; online [1]

Externí odkazyEditovat