Arijský boj

zaniklý český antisemitický týdeník

Arijský boj byl český antisemitský týdeník, vycházející každou sobotu od 18. května 1940 do 15. dubna 1945, kdy zanikl.

Arijský boj
Datum založení18. května 1940
Datum zániku18. května 1945
Jazykčeština
Periodicitakaždý 7. den
Země původuProtektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arijský boj navazoval na nacionalistický a antisemitský časopis Štít národa, který vydával v letech 1919 až 1928 jednatel Slovanské strany protižidovské, bývalý básník a operní zpěvák Karel Babka-Kasanda.[1] Ten se koncem 30. let seznámil s bývalým legionářem Janem Vladimírem Břetenářem. Společně v roce 1938 vydávání časopisu obnovili, tentokrát jako ústředního listu nikdy neregistrované Protižidovské ligy. Časopis vycházel do roku 1940, kdy se Babka a Břetenář rozhádali a šéfredaktor Babka opustil redakci i s názvem titulu, na který měl právo jako jeho zakladatel. [1]

Břetenář posléze oznámil založení časopisu Český úderník, což nacisté neschválili, a tak byl přijat neproblémový název Arijský boj. Tento začal vycházel v květnu 1940 a prezentoval se také jako ústřední list Protižidovské ligy. Břetenář byl v prosinci 1940 zatčen gestapem pro vyděračství a až do konce války byl vězněn v koncentračním táboře Dachau.[2]

Vydavatelkou byla od té doby Břetenářova dcera Olga, která se v roce 1941 vdala za odpovědného redaktora časopisu Bohumila Laina. Šéfredaktorem pak byl od roku 1941 novinář a agent gestapa Rudolf Novák, který s časopisem od začátku spolupracoval a byl jeho stěžejním autorem.[2] Mezi další autory textů patřili novinář František Lelek či Emilián Peřina, do prvních čísel přispívali i manželé Zdena a Svatopluk Innemannovi.[2]

Časopis mj. přetiskoval články z německého Der Stürmeru, dával prostor udavačům a publikoval i původní antisemitské texty a útoky na konkrétní osoby (mj. Františka Plamínková, Oldřich Nový, E. F. Burian, Karel Čapek či Edvard Beneš). Časopis byl zpočátku vydáván v nákladu 8500 výtisků, jeho náklad postupně narostl až na 21 300 výtisků.[2]

Břetenář byl v roce 1947 odsouzen k dvaceti letům vězení, později mu byl trest snížen a v roce 1955 byl propuštěn. Lain s manželkou byli vyšetřování, odsouzeni však nebyli. Novák byl odsouzen k trestu smrti a popraven.[2]

Reference editovat

  1. a b PEJČOCH, Ivo. Štít národa. Paměť a dějiny. 2017. Dostupné online. 
  2. a b c d e SUK, Pavel. Antisemitismus ve vybraných protektorátních periodikách. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Jana Jedličková, Zobrazování Židů v protektorátních časopisech Arijský boj, Přítomnost, Roj (diplomová práce, FSS MU Brno 2008), online