Antonín Nič

československý zápasník a trenér

Antonín Nič (22. listopadu 1905 Vamberk, Rakousko-Uhersko - ?) byl československý zápasník a trenér věnující se oběma stylům, držitel stříbrné a dvou bronzových medailí z mistrovství Evropy v zápase řecko-římském.

Antonín Nič
Narození 25. listopadu 1905
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy
bronz ME 1929 řecko-římském do 58 kg
stříbro ME 1935 řecko-římském do 56 kg
bronz ME 1937 řecko-římském do 56 kg

Dětství a zápasnické začátkyEditovat

Narodil se ve Vamberku, ovšem dětství prožil s rodiči v Lukavicích na Rychnovsku, kde jeho otec získal místo v místní tkalcovské továrně. Vyučil se číšníkem v Piskáčkově restauraci Na příkopech v Praze. Tam si ho také všiml jistý pan Hetzer, velký fanoušek zápasu, a zařídil mu vstup do klubu KA Žižka. Zde brzy začal dosahovat významných úspěchů a v roce 1925 získal svůj první titul Mistra Československa. Vynikal precizní technikou a vytrvalostí. Byl totiž i výborným atletem. Obsazoval pravidelně přední místa v běžeckých závodech. V Kralupech byl druhý za Hronem z Vysokých škol a ve Veleslavíne čtvrtý za předními vytrvalci Sparty a Slávie.

Aktivní kariéraEditovat

Vojenskou službu strávil v Rimavské Sobotě, kde obnovil místní zápasnický klub a dále trénoval. Po skončení se vrátil do Prahy. V roce 1929 opět ovládl domácí šampionát a 3x porazil v nominačních závodech na Mistrovství Evropy v Dortmundu stříbrného olympionika Maudra. Na tomto mistrovství vybojoval bronz. Ve třicátých letech přidal dalších 8 titulů Mistra republiky v řecko-římském a 3 ve volném stylu, za což si vysloužil přezdívku král bantamu. V roce 1935 pak vybojoval druhou medaili z Mistrovství Evropy, tentokrát stříbrnou. No toto mistrovství odcestovali čtyři naši reprezentanti, ovšem z důvodu finanční krize bez trenéra, takže Nič zastával i funkci vedoucího výpravy. Neúspěchem skončili Olympijské hry v roce 1936 v Berlíně, kdes startoval ve váze do 56 kg . Nominoval se jak v řecko-římském, tak ve volném stylu ovšem bylo rozhodnuto, že bude startovat ve svém slabší disciplíně tedy ve volném stylu a neuspěl. Výkonnost v klasickém stylu prokázal i o rok později, kdy na Mistrovství Evropy v Paříži získal bronz.

Trenérská činnostEditovat

Po druhé světové válce se začal intenzivně věnovat trenérské práci. Stal se trenérem z povolání a působil nejprve v Sokole Vinohrady, krátce v Jihlavě a až do své smrti ve Slavoji Vyšehrad, kde spolupracoval i Evženem Fleischmannem, dalším dlouholetým reprezentantem. Získal titul Mistr sportu

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • MENŠÍK, František. Památník XXII. Championátů Evropy v zápase řecko-římském v Praze. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1931. 
  • Sto zápasnických let. 1. vyd. Praha: Svaz zápasu ČR, 1995. 171 s. 
  • OKTÁBEC, Josef. 70 zápasnických let. Praha: STN, 1965. 79 s. 
  • DAVÍDEK, Josef. Od Frištenského k Máchovi. Praha: Olympia, 1979. 286 s.