Antonín Kammel

český houslista a hudební skladatel

Antonín Kammel, také Kamel, Kammell, Kamml, Khaml, Cammell (21. dubna 1730 Běleč (okres Kladno)5. října 1788 Londýn) byl český houslista a hudební skladatel.

Antonín Kammel
Základní informace
Narození21. dubna 1730
Běleč
České královstvíČeské království České království
Úmrtí5. října 1788 (ve věku 58 let)
Londýn
Flag of Great Britain (1707-1800).svgKrálovství Velké Británie
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel a houslista
Nástrojehousle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vystudoval piaristické gymnázium ve Slaném. Jeho hudebního nadání si povšiml hrabě Valdštejn a poslal jej studovat hudbu do Itálie. V Padově se stal žákem slavného houslisty a skladatele Giuseppe Tartiniho.

Několik let působil v Praze, později v Německu a od roku 1765 v Anglii. V letech 1768-1769 žil v Bathu, kde ho portrétoval Thomas Gainsborough. Tento portrét se objevil na veřejnosti teprve v roce 2020 a vzbudil senzaci. Kammel vystupoval také s hobojistou a skladatelem Johannem Fischerem, který byl zetěm Gainsborougha.[1]

V roce 1774 odešel do Londýna, kde dosáhl největších úspěchů. Prosadil se nejen jako vynikající houslista, ale i jako skladatel. Hrál v Královské kapele a podílel se na koncertech pořádaných tehdy nejznámějšími koncertními pořadateli Johannem Christianem Bachem a Carl Friedrich Abelem.

DíloEditovat

 
Dopis, který dne 29. března 1765 napsal v Londýně Antonín Kammel (1730-1784) Vincenci Ferreriovi hraběti z Valdštejna-Vartemberka (1731-1797). Státní oblastní archiv v Praze.

Byl velmi plodným autorem. Komponoval nejen skladby pro svůj koncertní nástroj (houslové sonáty, dua, tria, klavírní tria, smyčcové kvartety), ale i orchestrální skladby. Jeho dílo je trvalou součástí koncertních programů. Nejhranější skladbou je Smyčcový kvartet č. 2.

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Milan Poštolka: Joseph Haydn a naše hudba 18. století. Úvod do problematiky vzájemných vztahů. SHV, Praha 1961
  • Československý hudební slovník osob a institucí I (A–L), 1963, SHV, Praha, s. 638
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Zdeňka Pilkové, Sylva Šimsová: Nález závěti Antonína Kammela. Hudební věda 30, 1993, s. 382–388
  • Michaela Freemanová: Antonín Kammel v Londýně. Hudební věda 31, 1994, str. 399–402
  • Sylva Simsova: Traces in the sand : the story of Anthony Kammel in 18th century Britain. Newastle-under-Lyme : Dvořák Society, 2014.

Externí odkazyEditovat