Antonín Haffenecker

Antonín Haffenecker
Antonín Haffenecker
Jiná jména	Antonín Hafenecker
Narození	4. června 1720; Berg (Horní Tyrolsko), ; Habsburská monarchie
Úmrtí	16. srpna 1789 (ve věku 69 let); Praha; Habsburská monarchie
Povolání	dvorní stavitel
Znám jako	architekt a stavitel
Rodiče	Tomáš Haffenecker
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Antonín Haffenecker (Anton, Hafenecker, Hawenecker a další varianty pravopisu jména) (4. června 1720, Berg (Horní Tyrolsko) – 16. srpna 1789 Praha) byl architekt a císařský dvorní stavitel v období konce baroka do klasicismu^[1].

Život

Do Čech přišel asi roku 1752 a pracoval zprvu jako polír. Poprvě se připomíná jménem na stavbě v Přešticích. Dále pracoval ve službách rodiny Nosticů, od nichž roku 1765 koupil Dientzenhoferův malostranský domek 465/III, ve kterém bydlel. Roku 1769 byl jmenován císařským dvorním stavitelem a dokončil tereziánskou přestavbu Pražského hradu podle plánů Nicolo Pacassiho.

Dílo

Sweerts-Šporkův palác v Hybernské ulici na Novém Městě Pražském

Přeštice, Kostel Nanebevzetí Panny Marie od 1765^[1] – dostavba chrámu navrženého K. I. Dientzenhoferem
Praha 1, Nostický palác – maska vstupního portálu a attika; stavba Nostické jízdárny čp. 468/III jihovýchodně od paláce, první samostatné práce^[1]
Praha 4 - Kunratice, kostel sv. Jakuba Většího – významná stavba^[2]
Měšice u Prahy, zámek Měšice – významná stavba, jemnější projevy klasicismu^[1]
Praha 1, Sweerts-Sporckův palác čp.1036/II – významná úprava po roce 1783^[1]
Pražský hrad – v letech 1769-1775 dokončil tereziánskou přestavbu, kterou navrhl Nicolo Pacassi a prováděli ji nejdříve Anselmo Lurago (+ 1768) a Anton Kunz (+ 1769).
Praha 1, Stavovské divadlo – nejvýznamnější stavba; základní kámen položen 7. června 1781, dokončeno 1788; Haffenecker je doložen^[1]
Praha – jižní průčelí jezuitského gymnázia na Malostranském náměstí - klasicistní
Město Touškov, kostel Jana Křtitele^[1]
Lysá nad Labem, Zámek Lysá, výstavba nového západního křídla a úprava hlavního křídla zámku (kolem roku 1755)

Význam

Byl architektem středoevropského významu. V tradici monumentálního baroka navázal na Bernarda Fischera z Erlachu, přes rokokovou dekorativnost v pozdním díle dospěl ke klasicismu, v němž se budova Stavovského divadla jeví jako vrchol, srovnatelný se soudobou tvorbou divadelních budov v Evropě^[1].

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Svazek A-M. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0536-6.
↑ Poche 1978, s. 180-181

Literatura

JELÍNKOVÁ-PREISNEROVÁ, Olga. Antonín Haffenecker, jeho doba a dílo. Praha: [s.n.], 1952. 116 s.
POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia, 1978. 588 s.
VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy 3 - Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s.
VLČEK Pavel, ANGER Jindřich: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Academia : Praha 2004

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Haffenecker na Wikimedia Commons
DVOŘÁK, Kamil. Architekti v Českých zemích [online]. prostor-ad.cz [cit. 2013-03-09]. [Stručný medailon se soupisem díla; rozdílné údaje o narození]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-29.

[NEČVU-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Svazek A-M. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0536-6.

[2] Poche 1978, s. 180-181

[1]

[2]