Antonín Frel

Antonín Fröhlich-Frel (11. června 1894, Dolní Újezd – 3. ledna 1970, Hranice) byl moravský učitel, historik a spisovatel.

Antonín Fröhlich-Frel
Antonín Frel
Narození	11. června 1894 Dolní Újezd Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. ledna 1970 (ve věku 75 let) nebo 2. ledna 1970 (ve věku 75 let) Hranice Československo Československo
Bydliště	Dolní Újezd
Vzdělání	Učitelský ústav Příbor
Povolání	pedagog, historik
Choť	Marie Tomanová
Příbuzní	Jiří Frel (syn)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a studia

Antonín Fröhlich-Frel bývá považován za nejvýznamnější osobnost Dolního Újezda v okrese Přerov. Narodil se tam roku 1894 v domě č. 20 jako syn Františka Fröhlicha a Cecilie roz. Libigrové. Ve svém rodišti je i pohřben, ačkoliv zemřel v nemocnici v Hranicích. Studoval na střední škole v Lipníku nad Bečvou a dále na Veřejné chlapecké škole, posléze na c. k. Ústavu ku vzdělávání učitelů v Příboře, kde absolvoval v roce 1914.

Působení

Jeho prvním místem působení bylo Veselíčko, kde v roce 1914 nastoupil jako učitelský praktikant, ale brzy musel na frontu první světové války, takže se do školy vrátil až v roce 1918. Kromě Veselíčka působil po válce ještě krátce v Radvanicích. Na Veselíčku se také oženil 30. května 1922 s Marií Tomanovou, dcerou kastelána veselíčského zámku. Měli spolu dvě děti – Jiřího a Alenu. Jeho žena Marie Tomanová byla učitelkou v Dolním Újezdě, kde po ní Frel v roce 1925 nastoupil a vrátil se tak do svého rodiště. Ve škole postupně povyšoval, až se stal v roce 1931 řídícím učitelem. V roce 1946 si Antonín Fröhlich nechal změnit jméno na Frel.

Kromě učení a vydávání vlastivědného sborníku Záhorské kroniky se angažoval v mnoha dalších oborech. Snad nejlépe to vystihuje zápis, který o sobě napsal do výkazu činnosti v roce 1966. Uvádí zde, že je mimo jiné okresním konzervátorem, předsedou sekce ochrany přírody, členem sekce památkové péče, předsedou místní komise památkové péče v Lipníku, předsedou socialistické akademie Lipník nad Bečvou. Dále knihovník lidové knihovny, kronikář, člen školské a kulturní komise a předseda Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu, to vše již v Dolním Újezdě.

Záhorská kronika

Jeho dodnes nejčastěji uváděným počinem bylo redigování Záhorské kroniky, „vlastivědného sborníku Záhoří a Pobečví“, založené roku 1891 knězem Františkem Přikrylem. Antonín Fröhlich se vydávání ujal takřka po patnáctileté přestávce, když v roce 1925 začal 8. ročníkem. V první fázi dospěl až k 21. květnu 1941 a ročníku 23., kdy došlo k úřednímu zastavení Záhorské kroniky a její samostatné části Pověsti našeho kraje jako nežádoucích sborníků. Po válce se Záhorskou kroniku povedlo ještě na léta 1946–1950 (ročníky 24–27) obnovit. V letech 1947–1950 vycházela ještě příloha nazvaná Vlastivědná besídka mládeže, která obsahovala jednak přetisky některých starších článků a jednak hádanky, křížovky, aktuality a agitace. Právě články s tematikou posledních dvou uvedených byly z úředních míst stále více požadovány proto, aby mohla Záhorská kronika vůbec vycházet. Přestože byla 17. května 1950 v národní škole uspořádána kladně hodnocená výstavka časopisu, které se zúčastnili i zástupci ONV Hranice na Moravě a KNV Olomouc, časopis spěl ke svému konci. Protože nebylo znovu zažádáno o vydavatelské oprávnění, byla Záhorská kronika 28. března 1951 úředně zrušena, ovšem roku 2019 byla obnovena a zase se pravidelně vydává.

V samotné Záhorské kronice za Frelovy redakce najdeme vedle pověstí a pohádek různé články historické, vlastivědné, národopisné, přírodopisné, genealogické, meteorologické a spoustu dalších, včetně prezentace literatury zaslané různými autory. V této době se dá napočítat více než dvě stě přispívajících autorů. Ty také Frel občas sezval na schůzky pracovníků a přátel Záhorské kroniky a šlo celkem o pět schůzek. Antonín Frel za svého života udělal obrovský kus práce jak pro celý kraj, tak přímo pro Dolní Újezd. Sepisoval vše, co se týkalo historie Dolního Újezda, a podařilo se mu nashromáždit vskutku úctyhodné množství materiálu. V Záhorské kronice také uveřejnil krátké dějiny Dolního Újezda.

Rodina

• Jeho syn prof. Jiří Frel (1923–2006) byl klasický archeolog a historik antického umění.

Odkazy

Literatura

• Peluněk, Lukáš: Antonín Frel - učitel a vlastivědný pracovník Záhoří a Pobečví. Střední Morava: vlastivědná revue 20, 2014, č. 38, s. 110-113.
• Kokojanová-Hašková, Michaela: Záhorská kronika, Přerov 2004
• Štěpán, Jan: Dolní Újezd minulostí k současnosti, Olomouc 2006, ISBN 80-85973-08-1

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Frel

Autoritní data	AbARTP: 110792 Biblio: da55f095-8a0a-45fb-b3c1-af94c64f98e0, 5216fbdb-2a4e-4db5-834b-06077d645cda NKC: jo2010577632 VIAF: 121297821