Antigonovci

Antigonovci byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) vládnoucí Makedonskému království, historiky označované jako Antigonovská říše, resp. Makedonské království. Antigonos I. byl Alexandrovým generálem a jednou z nejvýraznějších postav válek diadochů. Antigonovci ovládali od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287276 př. n. l.) Makedonii a velkou část Řecka. V letech následujících po Alexandrově smrti vytvořil Antigonos I. velkou říši s jádrem v Malé Asii. Jeho pokusy ovládnout celé území Alexandrovy říše ale skončily jeho porážkou a smrtí v bitvě u Ipsu v roce 301 př. n. l. Antigonův syn Démétrios I. Poliorkétés vyvázl z bitvy a dokázal se zmocnit Makedonie, avšak po několika letech byl poražen a nakonec zemřel v zajetí.

Antigonovci
Ἀντιγονίδαι
Antigonidai
 Makedonská říše
 Achaimenovská říše
306168
př. n. l
Makedonie (provincie) 
Seleukovská říše 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Makedonské království v roce 200 př. n. l.
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
306 př. n. l. – vznik dynastie
zánik:
168 př. n. l. – porážka Římany, připojení k Římské říši
státní útvary a území
Předcházející:
Makedonská říše Makedonská říše
Achaimenovská říše Achaimenovská říše
Nástupnické:
Makedonie (provincie) Makedonie (provincie)
Seleukovská říše Seleukovská říše

Teprve Monofthalmův vnuk Antigonos II. Gonatás se dokázal trvale prosadit v zápase o makedonský trůn a zajistil tak pro sebe a své následovníky makedonský královský titul. Za Filipa V. dosáhla Makedonie kolem roku 200 př. n. l. hegemonie nad většinou Řecka. S Antigonovci soupeřící řecké státy se však obrátily o pomoc k Římanům, kterým tak umožnily osudovým způsobem zasáhnout do dějin Makedonie. V roce 168 př. n. l. podlehl král Perseus římským legiím v bitvě u Pydny, čímž bylo panování Antigonovců v Makedonii ukončeno.

Trvalým cílem antigonovské politiky bylo vytvoření a udržení makedonské hegemonie v Řecku. Makedonci disponovali zřejmě nejlepším vojskem ze všech helénistických říši vzešlých z válek diadochů, které se přesto ukázalo nedostačujícím ke splnění jejich nadmíru ambiciózních plánů. Uzavření spojenectví Filipa V. s Hannibalem v roce 215 př. n. l. se ukázalo být závažným rozhodnutím, neboť Makedonie se tak dostala do konfliktu s Římany, kteří se na počátku 2. století př. n. l. vyvinuli v dominantní mocnost východního Středomoří.

Členové dynastieEditovat

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • OLIVA, Pavel, Řecko mezi Makedonií a Římem, Praha, Academia, 1995. ISBN 80-200-0435-1