Antigonovci

Antigonovci byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) vládnoucí Makedonskému království, historiky označované jako Antigonovská říše, resp. Makedonské království. Antigonos I. byl Alexandrovým generálem a jednou z nejvýraznějších postav válek diadochů. Antigonovci ovládali od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287 až 276 př. n. l.) Makedonii a velkou část Řecka. V letech následujících po Alexandrově smrti vytvořil Antigonos I. velkou říši s jádrem v Malé Asii. Jeho pokusy ovládnout celé území Alexandrovy říše ale skončily jeho porážkou a smrtí v bitvě u Ipsu v roce 301 př. n. l. Antigonův syn Démétrios I. Poliorkétés vyvázl z bitvy a dokázal se zmocnit Makedonie, avšak po několika letech byl poražen a nakonec zemřel v zajetí.

Antigonovci Ἀντιγονίδαι Antigonidai ←  ←  306–168 př. n. l  →  → znak
geografie Makedonské království v roce 200 př. n. l.
hlavní město:	Pella (do roku 167 př. n. l.)
obyvatelstvo
národnostní složení:	Makedonci, Řekové
jazyky:	starověká makedonština, attičtina, koiné
náboženství:	řecký polyteismus, helénistické náboženství
státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie
vznik:	306 př. n. l. – vznik dynastie
zánik:	168 př. n. l. – porážka Římany, připojení k Římské říši
státní útvary a území
Předcházející: Makedonská říše Achaimenovská říše Nástupnické: Makedonie (provincie) Seleukovská říše

Teprve Monofthalmův vnuk Antigonos II. Gonatás se dokázal trvale prosadit v zápase o makedonský trůn a zajistil tak pro sebe a své následovníky makedonský královský titul. Za Filipa V. dosáhla Makedonie kolem roku 200 př. n. l. hegemonie nad většinou Řecka. S Antigonovci soupeřící řecké státy se však obrátily o pomoc k Římanům, kterým tak umožnily osudovým způsobem zasáhnout do dějin Makedonie. V roce 168 př. n. l. podlehl král Perseus římským legiím v bitvě u Pydny, čímž bylo panování Antigonovců v Makedonii ukončeno.

Trvalým cílem antigonovské politiky bylo vytvoření a udržení makedonské hegemonie v Řecku. Makedonci disponovali zřejmě nejlepším vojskem ze všech helénistických říši vzešlých z válek diadochů, které se přesto ukázalo nedostačujícím ke splnění jejich nadmíru ambiciózních plánů. Uzavření spojenectví Filipa V. s Hannibalem v roce 215 př. n. l. se ukázalo být závažným rozhodnutím, neboť Makedonie se tak dostala do konfliktu s Římany, kteří se na počátku 2. století př. n. l. vyvinuli v dominantní mocnost východního Středomoří.

Členové dynastie

• 306 – 301 Antigonos I. Monofthalmos
• 294 – 287 Démétrios I. Poliorkétés
• 276 – 239 Antigonos II. Gonatás
• 239 – 229 Démétrios II. Aitolikos
• 229 – 221 Antigonos III. Dósón
• 221 – 179 Filip V. Filhelénos
• 179 – 168 Perseus

Související články

• Diadochové
• Starověká Makedonie
• Starověké Řecko
• Seznam makedonských králů

Literatura

• OLIVA, Pavel, Řecko mezi Makedonií a Římem, Praha, Academia, 1995. ISBN 80-200-0435-1

Autoritní data: VIAF: 285269344