Otevřít hlavní menu

Antýgl

usedlost na Šumavě

Antýgl (německy Antigelhof) je usedlost na Šumavě, v údolí řeky Vydry, nedaleko ústí Hamerského potoka. Nachází se asi 4 km jihovýchodně od Srní − v jeho místní části Vchynice-Tetov I. Bývalý královácký dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení se šindelovými střechami. Tato rázovitá horská usedlost s charakteristickou zvoničkou pocházející z 18. století je ukázkou jednoho z typických šumavských samotových celků v jakých dříve Králováci bydleli. Antýgl je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.[1]

Dvorec Antýgl
Královácký dvorec Antýgl
Královácký dvorec Antýgl
Účel stavby

součást autokempu s občerstvením

Základní informace
Sloh roubený dům
Výstavba 16. století
Přestavba 1964
Současný majitel Obec Srní
Poloha
Adresa Vchynice-Tetov I č. p. 97, 98, Srní, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 33911/4-3142 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Antýgl se prvně připomíná roku 1500, kdy patřil ke Královácké rychtě ve Stodůlkách. Své jméno osada dostala z dob založení sklárny, kdy tu stávala pec na tavení o jedné pánvi, německy „ein Tiegel“, a proto český převzatý název Antýgl.[2] V roce 1523 zde založil vůbec první sklářskou huť na území Stodůlecké rychty[3] sklář Hans Fuchs ze Svojše, který statek Dolní Antýgl získal 21. srpna 1523 od jistého Jandeleho ze Lčovic u Vimperka. Kolem roku 1600 se huť dostala koupí do vlastnictví Georga Zmuta (= Schmieda). V 18. století se v huti vyrábělo duté sklo a pateříky. V roce 1818 byla tavicí pec vyhašena a celý lesní majetek připadl městu Kašperské Hory. Po zániku sklárny selský statek s kovárnou na výrobu hřebíků získala rodina Pauknerů. Pauknerovi pak začali někdy po roce 1859 na Antýglu provozovat ubytovací hostinec. V držení Pauknerů zůstal Antýgl až do odsunu v roce 1946.[4] V roce 1965 koupil zchátralé budovy Antýglu podnik Svazarm Sušice a opravil je do původního stylu a zřídil zde autokemp.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-04]. Identifikátor záznamu 33911/4-3142 : dvorec Antýgl. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. STEINER, Josef. Šumava — Královský Hvozd, území svobodných králováckých rychet. Klatovy: Echo, 2001. 
  3. a b ŠMÍDA, Zdeněk. Modravské pláně a Modravskoː Antýgl/Antigel [online]. Zdeněk Šmída, 2016-17. Dostupné online. 
  4. KRICKL, Max. Z dějů Horské Kvildy [online]. Kohoutí Kříž : šumavské ozvěny. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, 2001-2017. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • HOLÝ, Vladimír. Královský hvozd na Šumavě před třicetiletou válkou. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2007. ISBN 978-80-86125-03-9. 

Externí odkazyEditovat