Anna Náprstková

česká filantropka a podnikatelka

Anna Náprstková-Fingerhutová rozená Homová (24. dubna 1788 Praha[2]20. října 1873 Praha[3]) byla česká podnikatelka a filantropka.

Anna Náprstková-Fingerhutová
Jan Vilímek: Anna Náprstková
Jan Vilímek: Anna Náprstková
Narození24. dubna 1788
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí19. října 1873 (ve věku 85 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníobchodnice a podnikatelka
DětiFerdinand Pravoslav Náprstek[1]
Vojtěch Náprstek[1]
Citát
V posledních měsících rozmnožil se počet almužníků až na 4000 měsíčně, i nemohu při nejlepší vůli vyhověti. Uvádím tedy ve známost, že od 1. března bude se chléb rozdávat jen starým a k práci neschopným osobám a jen takové budou míti přístup do dvora.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se v Praze v rodině mlynáře Vincence Homa a Josefy, roz. Draské. Navštěvovala školu ve farnosti sv. Petra. Na jaře 1795 během povodně utonul její otec.[4] Protože matka neměla na zaplacení školy, Anna si tzv. sobotáles odpracovávala sama - uklízela třídu a posluhovala učiteli. V osmi letech jí onemocněla i matka. Rodina po smrti otce zchudla. Nejprve musela jít do služby Annina sestra Barbora (1780–1852) a v jedenácti letech i Anna - vstoupila do služby ke svému strýci. Po smrti tohoto strýce sloužila u druhého strýce - vedla mu domácnost a pracovala také v jeho krupařském obchodě na Malé Straně.[5] Zde se učila od svých příbuzných v obchodě a svou pílí pomáhala jeho rozvoji.

V únoru 1808 se provdala za Jana Nováka z Malé Strany. Spolu měli šest dětí: Jana (1808–1828) – studoval filozofii, Antonína (1810–1836) – byl majitelem mlýna, Vincence (1812–1813), Vojtěcha (* 1814, zemřel brzy po narození), Barboru (1815–1816) a Rosalii (1817–1830).[6] Po svatbě začali provozovat restauraci U Zlatého hada čp. 474 na Malé Straně, pak v Ostruhové ulici (dnes Nerudově) čp. 250.Poté v karlínské Invalidovně zřídili pro vojáky "stravovatelství a výčep". Roku 1816 zakoupili hostinec Na Seníku v Bubenči čp. 14. V roce 1818 si propachtovali malostranský pivovar a hostinec U Hermanů (lidově U Hermonů) v Mostecké ulici čp. 274.

V roce 1819 Anna ovdověla. O tři roky později se provdala[7] podruhé. Jejím druhým manželem se stal za sládek Antonín Fingerhut (1775–1832). V roce 1880 bylo příjmení úředně změněno z Fingerhut na Náprstek.[8]. Za manželem se přestěhovala na Uhelný trh do pivovaru U Šturmů. V srpnu 1826 spolu zakoupili dům U Halánků s vinopalnou a hostincem na Betlémském náměstí. Později zde zřídili také pivovar. Roku 1832 Anna Fingerhutová ovdověla opět. Z druhého manželství se narodili dva synové, Ferdinand a Vojta. Syna Vojtěcha podporovala jak v době jeho vyhnanství (odešel do emigrace do USA po potlačení revoluce v roce 1848 a strávil tam více než devět let), tak i později, kdy se stala mecenáškou aktivit vedoucích k založení dnešního Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Byla také jednou z prvních podporovatelek Amerického klubu dam, prvního českého ženského osvětového spolku. Spolek se scházel v knihovně v domě U Halánků.[9]

Získala značný majetek a využívala jej k podpoře chudých. První den v měsíci vždy rozdávala bochníky chleba nebo peněžitou almužnu. Mezi dráteníky, kteří procházeli zemí, byla známa jako panímaminka Náprstková. Podporovala i nemajetné studenty a poutníkům poskytovala zdarma noclehy. Výnosná živnost jí umožnila zakoupit další dům, kromě výroby lihovin provozovala i obchod a výčep s restaurací. Po celý život zůstala skromná, pracovitá a pokorná. Pohřbena byla v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech[10].

Inspirace v umění

editovat

Ve druhém díle historické pentalogie Vladimíra Neffa Císařské fialky vystupuje Anna Náprstková jako „panímaminka Náprstková“ spolu se svým synem Vojtou Náprstkem.[11] V televizním seriálu Sňatky z rozumu, natočeném podle Neffova díla, ji představovala Jiřina Štěpničková.

Reference

editovat
  1. a b Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2020-06-10].
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Petra na Poříčí
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
  4. Anna Náprstková Fingerhutová [online]. Archiv výtvarného umění – Abart [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  5. ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Z popelky úspěšnou podnikatelkou a mecenáškou. Osudové ženy: Anna Náprstková [online]. Český rozhlas, 2019-06-01 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  6. KAREŠ, Martin. Český sládek Antonín Fingerhut (1775–1832), otec Vojty Náprstka. In: Genealogické a heraldické listy 2/2024, s. 10; informace o synu Vincencovi doplnila Mgr. et Bc. Lenka Křížová, Ph.D.. [s.l.]: [s.n.] 
  7. Matriční záznam o sňatku farnosti při kostele sv. Mikuláše na pražské Malé Straně
  8. Matriční záznam o narození a křtu Antonína Fingerhuta farnosti Smečno
  9. FUČÍKOVÁ, Renáta; TUČKOVÁ, Kateřina. Hrdinky: příběhy významných českých žen. Praha: Euromedia Group, 2020. 168 s. ISBN 978-80-242-6888-0. Kapitola Anna Náprstková, s. 50–51. 
  10. Anna Náprstková – HRBITOVY-ADOPCE. www.hrbitovy-adopce.cz [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. NEFF, Vladimír. Sňatky z rozumu. Praha: Čs. spisovatel, 1958. Dostupné online. S. 87-120. Dostupné online po registraci. 

Literatura

editovat
  • PODLIPSKÁ, Sofie. Dobrodinka. In: WEINFURT, Martin; ZEMAN, František Antonín. Kytice. Almanah pro mládež česko-slovanskou. Praha: Fr. Urbánek, 1878. Dostupné online. S. 3–26.
  • PODLIPSKÁ, Sofie. Anna Náprstková : dobrodinka chudých a zakladatelka Náprstkova muzea v Praze. Praha: Storch, 1892. Dostupné online. Celé dílo. 
  • FLEKÁČEK, Josef. Z českého světa. Sbírka prvá. Praha: M. Knapp, 1892. Kapitola Žena z lidu, s. 96–107. 
  • KAREŠ, Martin: Český sládek Antonín Fingerhut (1775–1832), otec Vojty Náprstka. In: Genealogické a heraldické listy 2/2024, s. 213
  • ŠTĚPÁNOVÁ, Irena - SOCHOROVÁ, Ludmila - SECKÁ, Milena: Ženy rodiny Náprstkovy. Praha: Argo, 2001
  • KODYM, Stanislav: Dům U Halánků. Praha: Československý spisovatel, 1955

Externí odkazy

editovat