Otevřít hlavní menu

Anežka Hrůzová

oběť vraždy v Polné, která iniciovala hilsneriádu

Anežka Hrůzová (16. dubna 1879 Malá Věžnička29. března 1899 Polná[2]) byla devatenáctiletá švadlena, křesťanská panna, oběť vraždy, za kterou byl odsouzen Žid Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě[3] a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.

Anežka Hrůzová
Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti zřejmě její sestřenice.[1]
Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti zřejmě její sestřenice.[1]
Narození 16. dubna 1879
Věžnička
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. března 1899 (ve věku 19 let)
Polná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anežka Hrůzová byla dívka římskokatolického vyznání z vesnice Malá Věžnička nedaleko od Polné. Pracovala v Polné jako švadlena. Ve středu 29. března 1899 odešla jako každý den z práce, vracela se po pěšině do Věžničky okolo lesa Březina,[4] domů však již nedošla. Její tělo bylo nalezeno po třech dnech v sobotu 1. dubna v lese Březina. Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel.[4] Měla roztrhané oblečení, ale nebyly shledány známky znásilnění – neměla protrženou panenskou blánu. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení.

V den nálezu byla provedena pitva a ve čtvrtek 5. dubna 1899 byla Anežka Hrůzová pohřbena u kostela svaté Barbory v Polné.[5] Místo vraždy a hrob Anežky Hrůzové jsou oblíbeným místem připomínkových akcí antisemitů a neonacistů.[6]

Matriční záznam o úmrtí

ReferenceEditovat

  1. Polenská vražda Anežky Hrůzové: falšovala se podobizna, byla na ní její sestřenice. Novinky.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  2. Actapublica - Matriky - Moravský zemský archiv Brno [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  3. Masaryk T. G.: "Význam procesu polenského pro pověru rituelní", Praha 1900, německy Vídeň 1900
  4. a b MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Hilsneriáda a jiné židovské příběhy, s. 147-155. 
  5. Hilsneriáda (chronologický přehled událostí)
  6. Neonacisté hajlovali nad hrobem zavražděné Anežky Hrůzové. iDNES.cz [online]. 2008-01-11 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat