Andrejan Mojsejovič Jurlov

Andrejan Mojsejovič Jurlov (rusky Андреян Моисеевич Юрлов, 1700?29. září 1791 Irkutsk Ruské impérium) byl důstojník ruského carského námořnictva, navigátor, účastník Velké severní expedice v rámci Beringovo-Čirikova oddílu. Prozkoumal pobřeží Severní Ameriky, podílel se na objevení Alexandrových ostrovů, prozkoumal a popsal východní pobřeží Kamčatky od Avačského zálivu po mys Kronotsky. Vyučoval na Ochotské navigační škole, působil jako velitel ochotského přístavu a vedoucí Irkutské navigační školy.

Andrejan Mojsejovič Jurlov
Rodné jménoАндреян Моисеевич Юрлов
Narozeníasi 1700
Ruské carství Ruské carství
Úmrtí29. září 1791
Ruské impérium Irkutsk
Ruské impérium
Národnostruská
ObčanstvíRuské impérium
Alma materAkademie námořní stráže
Povolánínámořní důstojník
Znám jakoúčastník Velké severní expedice
Nábož. vyznánípravoslaví
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Studoval na moskevské Škole matematických a navigačních nauk a od roku 1715 pokračoval ve studiu na petrohradské Akademii námořní stráže. V roce 1735 byl přidělen jako mičman k Velké severní expedici do Beringova a Čirikova oddílu.

V roce 1741 vyplul na paketové lodi Sv. Pavel k severozápadnímu pobřeží Ameriky, podílel se na objevení Alexandrových ostrovů a na průzkumu severoamerického pobřeží. Prozkoumal Viljučinský záliv a podrobně popsal východní pobřeží Kamčatky od Avačského zálivu až po mys Kronostky. Dne 15. května 1742 byl poslán do Petrohradu se zprávou výsledcích oddílu a Čirikovovou sbírkou nasbíraných předmětů.

Od roku 1743, po skončení Velké severní expedice, zůstal v ruském Dálném východě v Ochotsku a plavil se v Ochotském moři. Dne 26. června 1746 byl povýšen na důstojníka.

V letech 1756-1757 podplukovník Jurlov přezimoval s posádkou obchodní lodě na kurilském ostrově Matua. V roce 1757 byl povýšen do hodnosti kapitána prvního stupně. Od roku 1760 vyučoval matematiku a speciální nauky na Ochotské navigační škole.

Od roku 1771 sloužil jako kapitán v ochotském přístavu. Dne 30. září 1774 byl přidělen do vedení přístavního ochotského úřadu a o rok později se stal zástupcem velitele přístavu. V letech 1779-1781 sloužil jako velitel ochotského přístavu a tamní flotily. Od roku 1780 dohlížel na Ochotskou plavební školu.[1]

Dne 23. ledna 1781 byl postaven před soud pro neplnění úředních povinností, v srpnu 1782 byl omilostněn. V roce 1785 se stal vedoucím Irkutské navigační školy.

Zemřel v Irkutsku dne 10. října 1791.

Paměť editovat

  • Nejjižnější mys ostrova Matua byl pojmenován po kapitánu Jurlovovi. Následně byl na topografických mapách chybně označen jako mys Orlov, ale v námořních mapách je stále označován jako mys Jurlov.[2]
  • V roce 2008 byla na ostrově Matua vztyčena pamětní deska připomínající Jurlovovo přezimování.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Юрлов, Андреян Моисеевич na ruské Wikipedii.

  1. ВОПРОСЫ ИСТОРИИ КАМЧАТКИ, выпуск 1. www.npacific.ru [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 
  2. Мыс Юрлова. web.archive.org [online]. 2014-07-30 [cit. 2024-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. Восьмая историческая Камчатско-Курильская экспедиция на остров Матуа. www.kurilstour.ru [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.