André-Adolphe-Eugène Disdéri
André-Adolphe-Eugène Disdéri (28. března, 1819, Paříž — 4. října, 1889, Paříž)[1] byl francouzský portrétní fotograf, který začal svou kariéru jako daguerrotypista, ale později se proslavil patentováním nového typu portrétů, takzvaných carte de visite. Jeho manželka Geneviève Élisabeth Disdéri s ním provozovala daguerrotypický ateliér v Brestu od pozdních 40. let 19. století.[2]
André-Adolphe-Eugène Disdéri | |
---|---|
Rodné jméno | André Adolphe Disdéri |
Narození | 28. března 1819 Paříž |
Úmrtí | 4. října 1889 (ve věku 70 let) Paříž |
Povolání | fotograf, herec a malíř |
Manžel(ka) | Geneviève Élisabeth Disdéri |
Podpis | |
Citát Carte de vizite znamenají pohromu. Buď tomu podlehnete – jak se říká, následujete trend – nebo rezignujete. | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatDisdéri zpočátku pracoval v mnoha zaměstnáních, ale zároveň studoval umění.[3] Začal jako daguerrotypista v Brestu roku 1848 nebo 1849, ale roku 1852 se přestěhoval do Paříže a ulehčil mnoha lidem přístup k levným portrétům.
Málo se však ví, že fotografické portréty ve formátu carte de visite vyráběl ještě před Disdérim francouzský portrétní fotograf z Marseille Louis Dodéro.[4] V článku v časopisu La Lumière z 24. srpna 1851 popsal Frances Wey, spisovatel a kritik fotografie, Dodérovu myšlenku uvedení malé fotografie na kartičce, která by umožňovala „místo jména mít na vizitce vlastní portrét.“[5] V roce 1851 Dodéro také vycítil, že toto zmenšení formátu identifikační podobenky může být použito pro úřední dokumenty, jako pas nebo lovecký lístek.[6]
Disderi a carte de visite
editovatDne 22. listopadu roku 1854 si nechal patentovat takzvané carte de visite („vizitky“). Disdéri vyrobil rotační fotoaparát, který uměl udělat osm různých obrázků na jedno políčko negativu o velikosti 63×95 mm. Fotoaparát, který se inspiroval stereoskopickými kamerami, byl opatřen čtyřmi objektivy a snímal na pohyblivou fotografickou desku.[7] Po vytištění na albuminový papír byly obrázky rozstřiženy na malé portréty, nalepeny na karton a používány jako navštívenky. Na snímku zobrazil většinou celou postavu od hlavy k patě v umělém prostředí ateliéru, v obyčejné póze s harmonickou a příjemnou optikou. Tak uvedl do fotografie její schopnost poskytnout levně a každému jeho podobiznu. Při velkolepé reklamě a nízkých cenách dosáhl toho, že do jeho portrétního ateliéru v Paříži přicházelo pro vlastní podobiznu mnoho lidí.[8] Velmi brzy se ateliér stal chrámem fotografie - místem jedinečného skvostu a elegance, který denně prodal 300 až 400 portrétů.[9] Vizitky ovládly svět během 60. a 70. let 19. století a značně tak přispěly rozšíření a popularizaci fotografie. Vizitky bylo relativně snadné i levné kopírovat ve větším počtu na rozdíl od drahých a velkých daguerrotypií. Fotografické vizitky si pak mohli přátelé vyměňovat mezi sebou a díky standardnímu formátu sbírat a umísťovat do rodinných alb. Vizitky se staly populární až poté, když v květnu 1859 Disdéri vyfotografoval ve svém ateliéru Napoleona III., který kvůli fotografii přerušil svou cestu do války.[10] Ještě větší popularitu získaly vizitky poté, když se nechala vyfotografovat celá královská rodina v Londýně. Během tří měsíců se prodalo 70 000 fotografických vizitek a údajně jich bylo vyrobeno ještě 200 000 dalších.[11] Napoleon III. jmenoval Disdériho svým dvorním fotografem a zajistil mu jisté příjmy.
Vynikající francouzský fotograf Nadar, který byl Disdériho konkurent na poli portrétní fotografie, napsal ve své autobiografii „Quand j'étais photographe“ o novém vynálezu carte de visite:
„ | Znamená to pohromu. Buď tomu podlehnete – jak se říká, následujete trend – nebo rezignujete. [12] | “ |
Další vynálezy
editovatDisdéri si také nechal patentovat dvouokou zrcadlovku.[13]
Inspirace
editovatDisdérim se inspirovala skupina českých fotografů Jan Malý, Jiří Poláček a Ivan Lutterer, když podobně jako on snímali ve svém cyklu Český člověk portréty obyčejných lidí v umělém prostředí ateliéru, vždy celou postavu od hlavy k patě, ale v obyčejné póze s harmonickou a příjemnou optikou.[8]
Galerie
editovat-
Marietta Alboni, operní zpěvačka, (1826–1894)
-
Emma Livry jako Farfalla v baletu Taglioniho/Offenbacha Le Papillon, Paříž, 1861, litografie podle Disdériho fotografie
-
Těla vojáků zabitých během povstání Pařížské komuny
-
Carlo di Borbone, Capuánský princ (1811–1862), jeho žena komtesa Penelope Smythová a jejich dcera Vittoria di Borbone (1838–1905)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Paris as place of birth: "André Adolphe-Eugène Disdéri" at the Getty.
- ↑ Kelly E. Wilder, "Geneviève Élisabeth Disdéri", Oxford Companion to the Photograph. Navštíveno 21. března 2013.
- ↑ Wilder, who names the occupations as "commerce, acting and politics".
- ↑ CARTE-DE-VISITE photography, in Leggat Robert, A History of Photography, from its beginnings till the 1920s, 1995. Page vue le 8 juin 2009.
- ↑ Jean Sagne, L'atelier du photographe (1840-1940), Collection Histoire des hommes, Presses de la Renaissance, 1984 ISBN 2-85616-288-6, str. 57.
- ↑ Sagne J. (1984), str. 164.
- ↑ McCauley, Elizabeth Anne. "Carte de visite." Oxford Companion to the Photograph, ed. Robin Lenman. Oxford: Oxford University Press, 2005. ISBN 0-19-866271-8.
- ↑ a b ArtForum - Výstava - Malý, Poláček, Lutterer - Fotografie. www.gallery.cz [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Liesegang, E. Geschichte der Firma Ed. Liesegand, page 8 (1929)
- ↑ Robert Leggat, "Carte-de-Visite photography", A History of Photography: From its beginnings till the 1920s.
- ↑ BAATZ, Willfried. Malá encyklopedie fotografie. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0210-6.
- ↑ Nadar. Quand j'étais photographe, ISBN 2-7427-1797-8
- ↑ Robert Leggat, "Disdéri, Andre Adolphe Eugene", A History of Photography: From its beginnings till the 1920s.
Související články
editovatLiteratura
editovat- McCauley, Elizabeth Anne. "Carte de visite." Oxford Companion to the Photograph, ed. Robin Lenman. Oxford: Oxford University Press, 2005. ISBN 0-19-866271-8.
- Wilder, Kelley E. "Disdéri, André-Adolphe-Eugène." Oxford Companion to the Photograph, ed. Robin Lenman. Oxford: Oxford University Press, 2005. ISBN 0-19-866271-8.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu André-Adolphe-Eugène Disdéri na Wikimedia Commons
- (anglicky) http://www.npg.org.uk/live/search/person.asp?LinkID=mp65535&role=art Archivováno 15. 4. 2008 na Wayback Machine.
- (anglicky) http://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=2075
- (anglicky) http://www.metmuseum.org/toah/hd/infp/ho_1995.170.1.htm
- (anglicky) Anglo-American Name Authority File, s.v. "Disdéri, André-Adolphe-Eugène", LC Control Number n 84006003. Accessed 6 February 2006.
- (anglicky) Encyclopaedia Britannica, Andre-Adolphe-Eugene Disderi. Accessed 28 November 2007.
- (anglicky) Union List of Artists Names, s.v. "Disdéri, André Adolphe-Eugène". Navštíveno 6. února 2006.