Anatol Vachnjanyn
Anatol Vachnjanyn, cyrilicí Анатоль Вахнянин (19. září 1841 Sieniawa[1] – 11. únor 1908 Lvov[2][3][4]), byl rakouský hudební skladatel a politik ukrajinské národnosti z Haliče, na konci 19. století poslanec Říšské rady.
| Anatol Vachnjanyn | |
|---|---|
 Anatol Vachnjanyn | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1894 – 1901 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: ??? – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Rusínský klub (mladorusíni) Slovan. kř. nár. svaz |
| Narození | 19. září 1841 Sieniawa  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. února 1908 (ve věku 66 let) Lvov  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Lyčakivský hřbitov (49°49′54″ s. š., 24°3′8″ v. d.) |
| Děti | Kyrylo Studynskyj (zeť) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Commons | Anatol Vakhnianyn |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatPůsobil jako hudební skladatel, spisovatel a veřejný činitel. Vystudoval řeckokatolický seminář ve Lvově a roku 1868 absolvoval Vídeňskou univerzitu. Od roku 1870 vyučoval na akademickém gymnáziu ve Lvově. Podílel se na založení ukrajinské studentské organizace Sič ve Vídni roku 1867. Byl rovněž přítomen u zakládání mnoha hudebních a uměleckých spolků. Spolu s Volodymyrem Šuchevyčem založil Svaz pěveckých a hudebních společností. V roce 1903 takto vznikl Vyšší hudební institut M. Lysenka (pozdější lvovská konzervatoř), který Vachnjanyn řídil od roku 1903 do roku 1906. V letech 1868–1870 byl prvním předsedou ukrajinského spolku Prosvita v Haliči. Napsal libreto i hudbu pro Kupalo, první ukrajinskou operu z Haliče, a složil hudbu pro mnohé další divadelní hry. Překládal z ruštiny a napsal sám čtyři romány, dále četné kratší literární útvary.[1]
Zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.[1][4] Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1894 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Žovkva, Sokal, Rava atd. Nastoupil 22. února 1894 místo Edwina Płażka. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1897.[5] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Anatol Wachnianýn, gymnaziální profesor, bytem Lvov.[6]
Patřil mezi tzv. mladorusíny.[3] Po nástupu na Říšskou radu roku 1894 vystupoval jako oponent rusínského politika Juliana Romančuka a parlamentního Rusínského klubu.[7] Později ale sám mluvil jménem Rusínského klubu.[8] Do voleb roku 1897 šel jako umírněný rusínský kandidát.[9] Po volbách se pak uvádí mezi členy poslaneckého klubu Slovanský křesťansko národní svaz.[10] Prosazoval smířlivé vztahy s Poláky.
Jeho zetěm byl literární historik a politik Kyrylo Studynskyj.[11]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anatol Wachnianin na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ a b c Vakhnianyn, Anatol [online]. encyclopediaofukraine.com [cit. 2015-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Енциклопедія історії України [cit. 2016-09-22]. Heslo ВАХНЯНИН АНАТОЛЬ. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b c Verschiedenes. Gottscheer Bote. Únor 1908, roč. 4, čís. 4, s. 16. Dostupné online.
- ↑ a b c Zmarli. Kuryer Lwowski. Únor 1908, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=782&size=45
- ↑ Prager Tagblatt, 16. 3. 1894, s. 2.
- ↑ Das Vaterland, 9. 4. 1894, s. 2.
- ↑ Das Vaterland, 17. 3. 1897, s. 3.
- ↑ (Linzer) Tages-Post, 4. 4. 1897, s. 3.
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Studyn'skyj (Studziński), Kyrylo (Cyryl); Ps. (I.) Ławryn, K. Wiktoryn, K. Zorian (1868–1941), Literaturhistoriker und Politiker, s. 441. (německy)
