Otevřít hlavní menu

Anatocismus je placení úroků z úroků.

Anatocismus byl zakázán již podle tradic římského práva,[1] přičemž totéž platilo v českém právu i historicky; za platnosti obecného zákoníku občanského byl zákaz anatocismu prolomen jen v zákonem výslovně zmíněných případech.[2]

V České republice ho soudy v současnosti nepřipouštějí (umožňují však, aby se strany dohodly, že příslušenství se stane součástí jistiny, a jako takové bylo dále úročeno).[3]

Nový občanský zákoník ve svém § 1806 anatocismus v zásadě připouští tehdy, pokud to bylo předem dohodnuto. Ze zákona se uplatní např. v případě, kdy dlužník plní na jistinu a neplní na náklady s uplatnění pohledávky a úroky. V takovém případě se úročí úroky i náklady (§ 1932).

ReferenceEditovat

  1. Srov. např. Heyrovský, L.: Dějiny a systém soukromého práva římského, Právnická fakulta University Komenského v Bratislavě. 7. vydání. Bratislava 1929, str. 412-413, nebo Kincl., J., Urfus, V.: Římské právo. 1. vydání. Panorama Praha 1990, str. 279-280.
  2. Srov. k tomu Sedláček, J.: Obligační právo, Československý akademický spolek Právník. 2. vydání. Brno 1933, str. 94-97, nebo Krčmář., J: Právo obligační, Všehrd, Praha 1926, str. 69-70.
  3. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2004, č. j. 35 Odo 101/2002-207

Externí odkazyEditovat