Otevřít hlavní menu

Anchuejská klika

vojenská skupina vedená Tuan Čchi-žuejem
(přesměrováno z An-chuejská klika)
Tuan Čchi-žuej

Anchuejská klika (zjednodušené znaky: 皖系军阀, tradiční znaky: 皖系軍閥, pchin-jin: Wǎn xì jūnfá) byla vojenská skupina vedená Tuan Čchi-žuejem, která vznikla v období vlády Severních militaristů po rozštěpení Pejjangské kliky v roce 1917. Byla pojmenována podle provincie An-chuej, odkud pocházelo několik generálů včetně zakladatele Tuan Čchi-žueje. Ve 20. letech 20. století kontrolovala vládu v Pekingu. Rozpadla se po bojích s klikami Č'-li a Fengtchien.[1]

Vznik klikyEditovat

V roce 1917 potlačil Tuan Čchi-žuej pokus dynastie Čching o znovuobnovení monarchie. Po tomto incidentu nahradil Li Jüan-chonga na pozici prezidenta Feng Ku-čang a Tuan Čchi-žuej získal post ministerského předsedy. Kvůli rozdílným názorům se ale skupina začala štěpit a hrozilo, že ostatní militaristé budou chtít vládu v Pekingu svrhnout. Prezident Feng Ku-čang se primárně spoléhal na podporu tří vojenských guvernéru z údolí řeky Jang-c'.[2]

Tito generálové tvořili páteř Č'-liské kliky pojmenované po rodné provincii prezidenta Feng Ku-čanga. Na druhé straně, Tuan Čchi-žuej se dostal do čela Anchuejské kliky, pojmenované po jeho rodné provincii. Tuan Čchi-žuej využil vstupu Číny do Velké Války a zajistil vysoké půjčky z Japonska, které hrály důležitou roli při zakládání politické kliky Anfu a zmanipulování voleb nového parlamentu. Nový parlament zasedl v srpnu 1918 a zvolením Sü Š'-čchanga pomohl získat Anchuejské klice výsadní postavení ve vládě.

Konflikt klik Č'-li a An-chuejEditovat

 
Čang Cuo-lin a Wu Pchej-fu

Mezi oběma klikami panovaly neshody nad způsobem sjednocení země. Tuan Čchi-žuej upřednostňoval agresivní sjednocení jihu. Jeho plánem bylo zbavit se militaristů v provinciích na jihu Číny a sjednotit toto území. Klika Č'-li upřednostňovala taktiku vyjednávání a kompromisu. Doufala, že získá militaristy na svou stranu pomocí politické a finanční podpory. Kvůli silné pro-japonské politice a finanční závislosti na Japonsku, začal Tuan Čchi-žuej ztrácet na popularitě. Po smrti Feng Kuo-žanga se do vedení Č'-liské kliky dostal ambiciozní generál Cchao Kchun a generál Wu Pchej-fu, oba otevřeně kritizovali spolupráci Tuan Čchi-žueje s Japonskem.[3]

Rivalita mezi klikami An-chuej a Č'-li vedla nakonec k válce (zjednodušené znaky: 直皖戰爭, tradiční znaky: 直皖战争, pchin-jin: Zhí wǎn zhànzhēng). Na začátku 20. let odešel Wu Pchej-fu a další členové vedení Č'-li z Chunanu a s pomocí chunanské armády vyhnal příznivce Anchuejské kliky. Navzdory této ztrátě, zůstala Anchuejská klika největší silou na severu Číny, kde kontrolovala široký pás provincií. Č'-liská klika kontrolovala pouze údolí řeky Jang-c' - provincie Chu-pej, Ťiang-si a Ťiang-su. Kvůli obavám z početní převahy vytvořil Cchao Kchun alianci s Čang Cuo-linem, velitelem Fengtchienské kliky v Mandžusku. V létě 1920 zaútočili Cchao Kchun a Čang Cuo-lin zároveň na Tuan Čchi-žuejovy síly a porazili jej. Tuan Čchi-žuej byl se zbytky svých vojsk nucen uprchnout do Pekingu.[4]

VýsledekEditovat

Po válce došlo k výraznému přerozdělení sil na severu Číny. Tuan Čchi-žuej byl nucen rezignovat a Anchuejské klice zůstalo malé území mezi provinciemi Če-ťiang a Fu-ťien. Fengtchienská a Č'-liská klika se spojily a vytvořily novou vládu v Pekingu. Čang Cuo-linova armáda se přesunula do Pekingu a získala kontrolu nad severními provinciemi podél Mandžuských a Mongolských hranic. Zbytek severní a centrální Číny přešel pod kontrolu kliky Č'-li. Spolupráce mezi klikami Č'-li a Fengtian však neměla dlouhého trvání. Brzy se objevil spor o vliv v Pekingské vládě a došlo k první válce. V létě 1922 došlo k další významné bitvě mezi Č'-li a Fengtchien, ve které zvítězila Č'-liská klika v čele s Wu Pchej-fu[4]

ReferenceEditovat

  1. DILLON, Michael. China : a historical and cultural dictionary. London: Routledge 1 online resource (viii, 391 pages) s. ISBN 9781315026626, ISBN 1315026627. OCLC 900482425 S. 1. 
  2. CHAN, ANTHONY B. Arming the Chinese : the western armaments trade in warlord China, 1920-1928. 2nd ed. vyd. Vancouver: UBC Press xxviii, 180 pages s. ISBN 9780774819909, ISBN 0774819901. OCLC 643662958 
  3. ZHONGPING CHEN. The May Fourth Movement and Provincial Warlords: A Reexamination. Modern China. 2010-12-28, roč. 37, čís. 2, s. 135–169. Dostupné online [cit. 2019-05-13]. ISSN 0097-7004. DOI:10.1177/0097700410391964. 
  4. a b A Military History of China. Updated edition. vyd. Lexington: University Press of Kentucky, 2012. 1 online resource (xiii, 324 pages) s. ISBN 9780813136387, ISBN 0813136385. OCLC 809667478 S. 186. 

LiteraturaEditovat

  • BAKEŠOVÁ, IVANA, 1939-. Čína ve XX. století. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého 3 sv. s. Dostupné online. ISBN 8024402513, ISBN 9788024402512. OCLC51191313
  • CHAN, ANTHONY B. Arming the Chinese : the western armaments trade in warlord China, 1920–1928. 2nd ed. vyd. Vancouver: UBC Press xxviii, 180 pages s. Dostupné online. ISBN 9780774819909, ISBN 0774819901. OCLC643662958
  • DILLON, Michael. China : a historical and cultural dictionary. London: Routledge 1 online resource (viii, 391 pages) s. Dostupné online. ISBN 9781315026626, ISBN 1315026627. OCLC 900482425 S. 1.
  • GRAFF, David A., HIGHAM Robert. A Military History of China. Updated edition. vyd. Lexington: University Press of Kentucky, 2012. 1 online resource (xiii, 324 pages) s. Dostupné online. ISBN 9780813136387, ISBN 0813136385. OCLC 809667478 S. 186.
  • ZHONGPING CHEN. The May Fourth Movement and Provincial Warlords: A Reexamination. Modern China. 2010-12-28, roč. 37, čís. 2, s. 135–169. Dostupné online[cit. 2019-05-13]. ISSN 0097-7004. DOI:10.1177/0097700410391964.