Alternariová skvrnitost rajčete

Alternariová skvrnitost rajčete je houbová choroba rostlin způsobená houbou čerň lilková (Alternaria solani) z čeledě zďovkovité (Pleosporaceae) řádu zďovkotvaré (Pleosporales).[1]

Alternariová skvrnitost rajčete na rajčatech, kde způsobuje velké tmavé vpadlé skvrny.
Alternariová skvrnitost rajčete na stonku.

EPPO kód editovat

  • Alternaria solani – ALTESO[2]

Synonyma patogena editovat

Vědecké názvy editovat

Podle biolib.cz je pro patogena s označením čerň lilková (Alternaria solani) používáno více rozdílných názvů, například Alternaria allii nebo Macrosporium solani.[1]

České názvy editovat

Podle Biolib je pro patogena s označením čerň lilková (Alternaria solani) používáno více rozdílných názvů, například alternariová skvrnitost bramborových listů, alternariová skvrnitost rajčete, hnědá skvrnitost bramborových listů nebo hnědá skvrnitost listů rajčete.[1]

Zeměpisné rozšíření editovat

Čerň lilková je rozšířena po celém světě (Agrios 1988; Brooks 1953; Holliday 1989; Kochman 1973).[3]

Výskyt v Evropě editovat

Běžná choroba.

Výskyt v Česku editovat

Běžná choroba.

Hostitel editovat

Alternariová skvrnitost rajčete je choroba která se vyskytuje na více hostitelích čeledě lilkovité (Solanaceae) (Agrios 1988; Brooks 1953; Holliday 1989; Kochman 1973).[3]

Příznaky editovat

Na plodech v místech spojení stopkou s rostlinou, na stoncích a listech nepravidelné, mírně propadlé tmavé, hnědé skvrny, postupně se zvětšující a spojující. Často způsobují lámání stonku a skvrn na květních stopkách. Nekrotizující skvrny jsou příčinou opadu květů a plodů.[4]

List editovat

  • nekrotizující nepravidelné skvrny na starších listech
  • hnědé až černé, nejprve drobné (3 – 6 mm), později velké mírně propadlé, okrouhlé skvrny [5]
  • až 1,5 cm velké skvrny mají typické koncentrické kruhy a jsou žluté lemovány. Při silnější infekci skvrny splývají.[5]
  • silně napadené listy žloutnou, od okrajů odumírají a opadávají.[5]
  • během vegetace mohou listy v místě napadení získat neobvyklé zbarvení

Květy, květenství editovat

  • hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, kulaté protáhlé skvrny, léze na květních stopkách
  • opad květů[5]
  • hnědnutí, černání a odumření celého květenství

Plody, plodenství, semena editovat

  • opad plodů[4]
  • hnědé až černé, nejprve drobné, později větší mírně propadlé skvrny na plodech, které se za vlhka pokrývají černým sametovým povlakem výtrusů houby[4][5]
  • hnědé až černé ostře ohraničené propadlé skvrny, nejčastěji okolo stopky[4]
  • dužnina pod skvrnami je černá[5]

Stonek editovat

  • protáhlé, mírně propadlé hnědé skvrny častou příčinou lámání stonků[4]
  • nízko nad zemí na infikovaných mladých rostlinách ve fázi děložních lístků a prvních listů (do stáří 3 týdnů) se vytvářejí na stonku tmavé skvrny a napadené rostliny hynou[5]

Možnost záměny editovat

Hnědnutí a černání výsevů způsobují například houby rodu Pythium, listy napadá plíseň bramborová,

 
Alternariová skvrnitost rajčete na listech.

Význam editovat

Hospodářský význam má choroba především na polních kulturách. Druhy z rodu Alternaria mohou produkovat mykotoxiny. Je celosvětově rozšířenou chorobou, která škodí zmenšováním asimilační plochy, lámáním stonků, opadem plodů a jejich znehodnocováním. Ve výsledku jde o poškození rázu estetické vady ale i úplné znehodnocení výpěstků, podle intenzity napadení.

Biologie editovat

Houba přezimuje ve formě konidií na rostlinných zbytcích, šíří se osivem. Během vegetace se v porostu šíří konidiemi.[4]

Ekologie editovat

Patogenní organismy, predátoři editovat

Šíření editovat

Z posklizňových zbytků, z napadených rostlin, osiva, z napadených plevelných rostlin. Během vegetace se rozšiřuje konidiemi. Konidie se rozšiřují větrem a odstřikující vodou. Rozvoj choroby podporuje teplé a vlhké počasí.

Ochrana rostlin editovat

Prevence editovat

Dodržování vhodného sponu s ohledem na podmínky stanoviště, pěstování a předpěstování ve větraných prostorách. Používání mořením ošetřeného osiva. Výskyt různě ovlivní i odlišná míra použití hnojiv.

Chemická ochrana editovat

Ošetření se provádí již při prvních příznacích fungicidy na bázi dithiokarbamidanů nebo dikarboximidů. V závislosti na průběhu počasí (vyšší vzdušná vlhkost), zvolené agrotechnice a citlivosti pěstovaných odrůd je ošetření třeba opakovat ve 14 až 20 denních intervalech. Seznam doporučených přípravků podle www.agromanual.cz[4]:

S ukončeným povolením použití editovat

  • Rovral Flo (účinná látka Iprodion, zákaz prodeje 31.07.2009[6])
  • DITHANE DG NEO-TEC (účinná látka Mankozeb, zákaz prodeje 04.01.2022[6])
  • Bravo 500 (účinná látka Chlorthalonil, zákaz prodeje 31.08.2010[6])
  • Ridomil GOLD MZ 68 WP, (účinná látka Mankozeb + Metalaxyl-M, zákaz prodeje 31.12.2009[6])

Agrotechnická opatření editovat

Po sklizni zaorat nebo zarýt zbytky rostlin. Zvolit vhodný osevní postup.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c BioLib.cz – Alternaria solani (čerň lilková) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  2. EPPO, ALTESO
  3. a b zor.zut.edu.pl
  4. a b c d e f g agromanual.cz
  5. a b c d e f g jikl.cz. www.jikl.cz [online]. [cit. 2013-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-13. 
  6. a b c d Registr přípravků na ochranu rostlin eagri.cz Ministerstva zemědělství ČR

Externí odkazy editovat