Alois Stenzl

československý člen československého Národního shromáždění, politik německé národnosti a podnikatel

Alois Stenzl (18. listopadu 1882 Staré Město[1][2][3]21. prosince 1942 Moravská Třebová[1][3]) byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou živnostenskou stranu.

Alois Stenzl
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1923 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká živn. str.
SdP

Narození18. listopadu 1882
Staré Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. prosince 1942 (ve věku 60 let)
Moravská Třebová
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

V roce 1920 se dostal do vedení živnostenské strany. Jako jeden z jejích zakladatelů vedl zemskou organizaci na Moravě, od srpna 1920 pak byl předsedou celostátního výboru strany.[4]

Po parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát ovšem nabyl až dodatečně v roce 1923 jako náhradník poté, co byl zbaven svého křesla poslanec Alois Baeran. Do sněmovny nastoupil za německé živnostníky, kteří kandidovali v koalici s Německou nacionální stranou. Vytvořil později společně s poslancem Wilhelmem Medingerem, který odešel z Německé nacionální strany, nový poslanecký klub nazvaný Klub der fraktionslosen deutschen Abgeordneten. Mandát obhájil za německé živnostníky v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[5][6] Německá živnostenská strana ve volbách v roce 1925 kandidovala společně s Německým svazem zemědělců, ve volbách roku 1929 utvořila alianci s Německou křesťansko sociální stranou lidovou.[7]

Podle údajů k roku 1930 byl profesí majitel mlýna a předseda zemského svazu společenství mlynářů na Moravě v Moravské Třebové.[8] V polovině 30. let 20. století přijal kritičtější pohled na Československo. V říjnu 1933 jednal Stenzl s Konradem Henleinem a dohodli se, že nově zakládaná Henleinova formace (pozdější Sudetoněmecká strana) nebude vyvíjet politickou agitaci mezi německými živnostníky a rolníky. V květnu 1934 Henlein živnostenské straně nabídl sloučení, což ovšem Stenzl odmítl, ale již stranický sjezd o měsíc později se vyslovil pro spolupráci s SdP. Do parlamentních voleb v roce 1935 šli nicméně němečtí živnostníci ještě samostatně.[9] Teprve v březnu 1938 Alois Stenzl a jeho strana fúzovali se Sudetoněmeckou stranou.[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b KOLÁŘ, František, a kol. Politická elita meziválečného Československa 1918-1938. Praha: Pražská edice, 1998. 302 s. ISBN 80-901509-8-5. S. 234. 
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1306. 
  3. a b BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-26]. S. 373. Dostupné online. (německy) 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 876–877. 
  5. Alois Stenzl [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 875–877. 
  8. 45. schůze, přípis volebního soudu ze dne 11. dubna 1930, č. 20/30, o částečné verifikaci voleb [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  9. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 877, 905. 
  10. Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 526. 

Externí odkazyEditovat