Alexandr z Chrudimi
Alexandr z Chrudimi OFM, též Alexander z Chrudimi byl český františkán, činný v 90. letech 14. století a počátkem následujícího věku. Snad ještě před vstupem do řádu se stal doktorem kanonického práva („doctor decretorum“). Ve františkánském řádu byl uveden jako kazatel do nově zřízeného kláštera v Bechyni (8. října 1490),[1] kde byl jmenován první kvardiánem tohoto konventu. Podílel se také na řízení české františkánské provincie jako člen jejího čtyřčlenného definitora, jímž byl v letech 1497–1499 a 1500–1502.[2]
| Alexandr z Chrudimi | |
|---|---|
| Narození | 15. století |
| Povolání | spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Podle Bohuslava Balbína napsal Alexandr z Chrudimi knihy Tractatus de corruptela peccati, Conciones de paenis malorum & praemiis bonorum, Tractatus de Passione Domini N. J. Christi a další s incipitem Quo abiit dilectus tuus o pulcherrima mulierum, & quaeremus eum tectum.[3]
Reference editovat
- ↑ BECKOVSKÝ, Jan. Poselkyně starých příběhův českých. Díl 2., Sv. 2'. Praha: [s.n.], 1879. S. 127.
- ↑ HLAVÁČEK, Petr. Čeští františkáni na přelomu středověku a novověku'. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1212-5. S. 167.
- ↑ BALBÍN, Bohuslav. Bohemia docta. Tractatus II.. Pragae: [s.n.], 1777. S. 15. Dle předmluvy měl Balbín tyto informace od svého „přítele“ františkána Jindřicha Labeho, jenž měl kdysi působit zejména v slovutných františkánských knihovnách v Olomouci a Brně.