Alexandr Bolšunov

ruský běžec na lyžích

Alexandr Alexandrovič Bolšunov (* 31. prosince 1996 Podyvotě) je ruský běžec na lyžích, trojnásobný olympijský vítěz ze Zimních olympijských her 2022 v čínském Pekingu. Celkově získal na dvou olympiádách, jichž se zúčastnil, devět medailí a stal se tak nejúspěšnějším ruským běžcem na lyžích v historii a třetím na světě (za Dæhliem a Jernbergem). Je mistrem světa a celkově osminásobným medailistou z MS v klasickém lyžování. Je dvojnásobným vítězem Světového poháru v běhu na lyžích a dvojnásobným vítězem Tour de Ski, čímž je rovněž nejúspěšnějším ruským běžcem na lyžích v historii těchto soutěží. Alexandr Bolšunov je vojákem jednotek Národní gardy Ruské federace, zastává pozici vysoce kvalifikovaného sportovního instruktora pro sportovní tým pod správou Uralského okruhu jednotek Národní gardy, má vojenskou hodnost kapitán.

Alexandr Bolšunov
20190301 FIS NWSC Seefeld Medal Ceremony 850 6060 Alexander Bolshunov.jpg
Datum narození31. prosince 1996 (26 let)
Místo narozeníRusko Podyvotě, Rusko
Výška185 cm
ChoťAnna Žerebjatěvová (od 2021)[1]
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
LyžeRossignol
Světový pohár v běhu na lyžích
Debut8. 3. 2017, Drammen[2]
Nejlepší umístění1. místo (2019/20, 2020/21)
Počet výher28
Stupně vítězů59
Nejlépe v TdS1. místo (2019/20, 2021)
Velký glóbus2
Malý glóbus3
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry3 - 4 - 2
Mistrovství světa1 - 6 - 1
MS juniorů0 - 1 - 0
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2. 3. 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Běh na lyžích na ZOH
stříbro 2018 Pchjongčchang 50 km klasicky
stříbro 2018 Pchjongčchang štafeta
stříbro 2018 Pchjongčchang sprint dvojic
bronz 2018 Pchjongčchang sprint
zlato 2022 Peking skiatlon
zlato 2022 Peking běh na 30 km
stříbro ZOH 2022 15 km klasicky
zlato 2022 Peking štafeta 4×10 km
bronz 2022 Peking sprint dvojic
Mistrovství světa v klasickém lyžování
zlato MS 2021 skiatlon 2 × 15 km
stříbro MS 2019 skiatlon 2 × 15 km
stříbro MS 2019 týmový sprint
stříbro MS 2019 štafeta 4 × 10 km
stříbro MS 2019 50 km
stříbro MS 2021 štafeta
bronz MS 2021 týmový sprint
stříbro MS 2021 50 km klasicky

Sportovní kariéraEditovat

Bolšunov se narodil ve vesnici Podyvotě, která se nachází v Brjanské oblasti, jen několik kilometrů od rusko-ukrajinské hranice. Od dětství pomáhal s domácími pracemi – sekal dřevo, pomáhal v lese tahat stromy. Jeho otec Alexandr Ivanovič Bolšunov ho také přivedl k běžeckému lyžování.[3] Ve čtrnácti letech přešel do Brjansku k trenérovi Nikolaji Nechitrovi, prvním jeho úspěchem bylo vítězství na Mistrovství Centrálního federálního okruhu v roce 2013. [4] Jeho snem bylo startovat na olympiádě v Soči, ale zjistil, že to v sedmnácti letech nebylo reálné.[3] V roce 2015 se zúčastnil Mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování v Almaty, ale nominován byl pouze do závodu ve sprintu, kde obsadil 11. místo. Z Mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování 2016 v Brašnově si odvezl stříbro ze štafety, v individuálních závodech však byl nejlépe osmý v běhu na 15 km volně. V devatenácti letech opustil Brjansk a podepsal smlouvu s týmem oblasti Ťumeň, zároveň vstoupil do Národní gardy v Uralském okruhu.[5] Průlom nastal v sezóně 2016/17, kdy byl zařazen do ruského národního týmu – do tréninkové skupiny Jurije Borodavka. Nejprve se stal hlavní hvězdou Mistrovství světa do 23 let v klasickém lyžování v Park City – ve všech třech závodech získal medaili (dvě zlaté a jednu stříbrnou). Vzápětí startoval v Lahti na šampionátu dospělých, kde nastoupil ve dvou závodech – ve sprintu a ve skiatlonu a obsadil 26. a 15. místo. V závěru sezóny ještě debutoval ve Světovém poháru a v norském Drammenu ve sprintu skončil na devátém místě.[6]

Olympiáda v Pchjongčchangu byla dalším zlomem v jeho kariéře, přestože těsně před ní onemocněl[7] a nezúčastnil se úvodního skiatlonu, získal tři stříbrné medaile a bronz. Jeho olympijský výkon měl v Rusku velkou odezvu a při příletu do Ruska jej na letišti vítali davy lidí.[5] Po olympiádě si připsal i první vítězství ve Světovém poháru – po šesti třetích a jednom druhém místě, která nasbíral v této sezóně, zvítězil v klasické patnáctce při Finále SP ve Falunu.[8]

V sezóně 2018/19 zvítězil v obou úvodních závodech ve finské Ruce[9] a stal se tak hlavním konkurentem obhájce celkového vítězství Johannese Klæba. Bolšunov poté vedení v průběžné klasifikaci ztratil po sérii závodů Lillehammer Tour 2018 (na první místo se dostal Emil Iversen), ale znovu se vyhoupl do čela v závodě na 30 km volně v Beitostølenu, kde doběhl šestý[10] a vedení si držel až do Tour de Ski. Klæbovi před Tour patřilo až šesté místo v průběžné klasifikaci SP, ale vítězstvím v Tour (Bolšunov ji dokončil na 5. místě) odsunul Bolšunova na druhé místo. Vynikající formu Bolšunov prokázal na MS v Seefeldu, kde startoval ve všech šesti disciplínách a odnesl si čtyři stříbrné medaile. Nejblíže k titulu mistra světa byl ve skiatlonu, kdy v těsném finiši v cílové rovince prohrál o jednu desetinu sekundy se Sjurem Røthem.[11] Po šampionátu pokračoval souboj o celkové vítězství ve SP1 – v legendárním závodě na 50 km klasicky v Holmenkollenu Bolšunov vyhrál jako nejmladší závodník a teprve třetí Rus v historii tohoto závodu a vystřídal Klæba ve vedení průběžné klasifikace.[12] Klæbo na to vzápětí odpověděl vítězstvím ve dvou sprinterských závodech a vrátil se do vedení, před závěrečným Finále SP v běhu na lyžích v Québecu měl Klæbo před Bolšunovem náskok 14 bodů.[13] V Québecu vyhrál Klæbo, který měl při obhajobě triumfu ve Světovém poháru proti Bolšunovi výhodu i v neschopnosti Rusů podpořit svého lídra týmovou prací ve sprintech a závodech s hromadným startem, zatímco norský tým Klæba takticky podporoval. Mezi Bolšunovem a Klæbem se zrodila rivalita, která se stupňovala v dalších sezónách.[14]

Před sezónou 2019/20 opustil tým Ťumeňské oblasti a podepsal novou, lukrativnější čtyřletou smlouvu s Archangelskou oblastí, která získala silného sponzora v podobě dřevařského konglomerátu a Bolšunov, Žerebjatěvová a Něprjajevová se stali posilami týmu.[14] V nové sezóně Světového poháru začal lépe tentokrát Klæbo, který vyhrál úvodní sérii Ruka Triple 2020, v níž Bolšunov skončil pátý. Před Tour de Ski se Bolšunov díky vítězství ve skiatlonu v Lillehammeru v průběžném pořadí posunul na třetí místo za Klæba a Iversena. Tour de Ski se ukázalo být rozhodující bitvou pro celkové pořadí – ve vedení se nejprve střídali Usťugov a Klæbo, po čtvrté etapě se do čela dostal Bolšunov, ale před poslední etapou o jednu vteřinu znovu vedl Klæbo. Bolšunov však oproti předchozím dvěma ročníkům výrazně lépe zvládl závěrečný výběh na sjezdovku Alpe Cermis, vyhrál celou Tour de Ski a v průběžném pořadí SP se dostal do čela s náskokem 75 bodů na Klæba.[15] Vítězstvími v závodech v Novém Městě na Moravě, v Oberstdorfu a ve Falunu Bolšunov navýšil náskok na 425 bodů a ke zvratu mohlo dojít již jen na šestidílné skandinávské Ski Tour 2020. Klæbo si necelé dva týdny před jejím začátkem zlomil prst na ruce[16], přesto do Ski Tour nastoupil, což Bolšunov přijal s určitou nedůvěrou o pravdivosti Klæbova zranění.[14] Bolšunov byl po pěti etapách na prvním místě s více než půlminutovým náskokem na druhého Golberga a Klæbo byl až šestý, ale v závěrečném stíhacím závodě na 30 km se kvůli špatně namazaným lyžím Bolšunov propadl až na sedmé místo, přesto si v průběžném pořadí SP udržel na Klæba náskok 417 bodů.[17] V cíli závodu dal Bolšunov průchod emocím, odhodil lyže a strhl ze sebe žluté číslo vedoucího závodníka SP.[14] Jelikož kvůli pandemii koronaviru bylo zrušeno 6 závěrečných závodů v USA a Kanadě[18], byl posledním závodem sezóny běh na 50 km klasicky v Holmenkollenu, v němž Bolšunov před čtveřicí Norů obhájil triumf z předchozího roku.[19] Velký křišťálový globus byl Bolšunovovi doručen až v červnu do Moskvy.[20]

VýsledkyEditovat

Výsledky na OHEditovat

  • 9 medailí – (individuálně – 2 zlata, 2 stříbra, 1 bronz, štafeta – 1 zlato, 1 stříbro, dvojice – 1 stříbro, 1 bronz)
 Rok   Věk   15 km   30 km 
 skiatlon
 50 km 
hromadný start
 sprint   4 × 10 km 
 štafeta muži
 sprint 
 dvojic 
2018 21 2. 3. 2. 2.
2022 25 2. Běh na lyžích na Zimních olympijských hrách 2022 – 15 km klasicky muži 1. 1. Běh na lyžích na Zimních olympijských hrách 2022 – 50 km volně muži Běh na lyžích na Zimních olympijských hrách 2022 – sprint volně muži Běh na lyžích na Zimních olympijských hrách 2022 – 15 km klasicky muži 1. Běh na lyžích na Zimních olympijských hrách 2022 – sprint dvojic klasicky muži3.

Výsledky na MSEditovat

 Rok   Věk   15 km   30 km 
 skiatlon 
 50 km 
hromadný start
 sprint   4 × 10 km 
 štafeta 
 sprint 
 dvojic 
2017 20 15. 26.
2019 22 8. 2. 2. 11. 2. 2.
2021 24 4. 1. 2. 4. 2. 3.

Výsledky v SPEditovat

  • 1 vítězství – (1 – etapa víceetapového závodu Světového poháru)
  • 8 pódií – (6 – závod Světového poháru, 2 – etapa víceetapového závodu Světového poháru)
No. Sezóna Datum Místo Závod Úroveň Výsledek
1 2017/18 24.–26. listopad 2017   Nordic Opening celkově WC 3.
2 2. prosinec 2017   Lillehammer, Norsko 1,5 km sprint K WC 3.
3 9. prosinec 2017   Davos, Švýcarsko 1,5 km sprint V WC 3.
4 10. prosinec 2017   Davos, Švýcarsko 15 km volně WC 3.
5 1. leden 2018   Lenzerheide, Švýcarsko 15 km V hromadný start SWC 3.
6 4. březen 2018   Lahti, Finsko 15 km K WC 2.
7 7. březen 2018   Drammen, Norsko 1,5 km sprint K WC 3.
8 17. březen 2018   Falun, Švédsko 15 km K hromadný start SWC 1.
  • WC – závod Světového poháru
  • SWC – etapa víceetapového závodu Světového poháru

ReferenceEditovat

  1. Dostupné online.
  2. Athlete : BOLSHUNOV Alexander [online]. Mezinárodní lyžařská federace [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b KUČERA, Stanislav. Glóbus jsem ještě nedostal, tak mi jej vyrobil otec, ukazuje Bolšunov. iDnes.cz [online]. 24. 3. 2020. Dostupné online. 
  4. Тренер: на лыжи бронзового призера Олимпийских игр Большунова поставил его отец. tass.ru [online]. 13. 2. 2018. Dostupné online. 
  5. a b KAHN, Pasha. Exploring Alexander Bolshunov: The Emergence – Part 1. Fasterskier.com [online]. 26. 2. 2021. Dostupné online. 
  6. Биография российских лыжников Александра Большунова и Дениса Спицова. tass.ru [online]. 21. 2. 2018. Dostupné online. 
  7. REVENKO, Sergej. Большунов и Червоткин заболели накануне Олимпиады-2018. sport-express.ru [online]. 25. 1. 2018. Dostupné online. 
  8. ČTK. Glóby v SP běžců na lyžích určí až poslední závody sezóny. Sport.cz [online]. 17. 3. 2018. Dostupné online. 
  9. iDNES.cz, ČTK. Vítězný návrat Johaugové po trestu za doping, kralovala klasické desítce. iDnes.cz [online]. 25. 11. 2018. Dostupné online. 
  10. iDNES.cz, ČTK. Kdo zastaví Johaugovou? I v Beitostölenu byla Norka suverénní. iDnes.cz [online]. 8. 12. 2018. Dostupné online. 
  11. ČTK. Norská běžkyně Johaugová na MS rozdrtila konkurenci. Mezi muži triumfoval její krajan Röthe. Sport.cz [online]. 23. 2. 2019. Dostupné online. 
  12. BURKHOLDER, Gretchen. Russia takes the Podium in Holmenkollen; Harvey 5th, Patterson 19th. Fasterskier.com [online]. 9. 3. 2019. Dostupné online. 
  13. iDNES.cz, ČTK. Novák si čtrnáctým místem ve Falunu vylepšil osobní maximum. iDnes.cz [online]. 17. 3. 2019. Dostupné online. 
  14. a b c d KAHN, Pasha. Exploring Alexander Bolshunov: A Rivalry is Born – Part 2. Fasterskier.com [online]. 25. 2. 2021. Dostupné online. 
  15. iDNES.cz, ČTK. Tour de Ski vyhrál Bolšunov, ve sjezdovce byl nejlepší z favoritů. iDnes.cz [online]. 5. 1. 2020. Dostupné online. 
  16. ČTK, Sport.cz. Bizarní zranění! Klaebo si zlomil prst při hře na boxerském automatu. Sport.cz [online]. 4. 2. 2020. Dostupné online. 
  17. iDNES.cz, ČTK. Ski Tour přinesla absolutní norský triumf, Bolšunov domácím nestačil. iDnes.cz [online]. 23. 2. 2020. Dostupné online. 
  18. ČTK. Světový pohár běžců na lyžích skončil, v Kanadě se nepojede. Sport.cz [online]. 13. 3. 2020. Dostupné online. 
  19. iDNES.cz, ČTK. Norští běžci na lyžích se neubránili, Bolšunov znovu dobyl Holmenkollen. iDnes.cz [online]. 8. 3. 2020. Dostupné online. 
  20. Большунов рассказал, что с завоеванием Большого хрустального глобуса его поздравил только один соперник. Sport24.ru [online]. 26. 6. 2020. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat