Akrolit

technika tvorby soch

Akrolit je technika tvorby soch, v níž se kombinuje mramor s pozlaceným kovem či dřevem. Z mramoru bývá hlava a odhalené části těla. Roucho, atributy apod. jsou z odlišného materiálu. Název pochází z řečtiny (z řeckého akros – vrchní a lithos – kámen).[1] V řecké a římské antice byla technika akrolitu běžná.

Příklad původně akrolitní sochy: ztvárnění zbožštěného Antinoa, společníka a milence císaře Hadriána

ReferenceEditovat

  1. TROJAN, Raoul; MRÁZ, Bohumír. Malý slovník výtvarného umění. Redakce Hana Dvořáčková; ilustrace Antonín Kryl. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Fortuna, 1996. 240 s. ISBN 80-7168-329-9. 

Externí odkazyEditovat