Ahmed I.

osmanský sultán

Ahmed I. (18. dubna 1590 Manisa22. listopadu 1617 Istanbul) byl osmanským sultánem v letech 1604–1617.

Ahmed I.
Portrét
Narození 18. dubna 1590
Manisa
Úmrtí 22. listopadu 1617 (ve věku 27 let)
Palác Topkapi
Pohřben Mešita Sultan Ahmed
Potomci Osman II., Murad IV., Ibrahim I., Gevher(han) Sultan, Hanzade Sultan, Fatma Sultan, Şehzade Kasim, Şehzade Suleiman, Şehzade Mehmed (syn Ahmeda I.), Ayşe Sultan, Abide Sultan, Şehzade Bayezid (syn Ahmeda I.), Şehzade Selim, Şehzade Orhan a Burnaz Atike Sultan
Otec Mehmed III.
Matka Handan Sultan
Podpis Tughra of Ahmed I.svg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Ahmed I.

Sultánem se stal již ve 14 letech. Původně měl sultánem být jeho starší bratr sehzade Mahmud, avšak toho 7. června 1603 nařídil popravit jeho otec sultán Mehmed III. Díky tomu se mohl Ahmed stát sultánem. Na začátku své vlády se pokusil ukázat rozhodnost a ráznost, což však posléze popřel svými činy. Války, které se konaly po jeho jmenování jak v Uhrách, tak i v Persii, nedopadly pro říši dobře. Jeho prestiž utrpěla nejprve Žitavským mírem, kdy se Osmané vzdali ročních poplatků placených Habsburky. Dále se musel vzdát Gruzie a Ázerbájdžánu ve prospěch Persie ovládané Safíovci.

Samotný Ahmed byl prý spisovatel a básník, který vydal několik politických a lyrických děl. Zároveň ale opomíjel jiné druhy umění, zejména miniaturní malbu, nejspíš z důvodů konzervativního islámského názoru, že není správné zobrazovat živé bytosti. Rovněž trval na dodržování konzervativních islámských pravidel a tradic.

Je odpovědný za zničení varhanních hodin, které zaslala anglická královna Alžběta I. během vlády jeho otce. Důvod tohoto zničení není známý. Buď tak učinil z konzervativních náboženských důvodů (zákazu zobrazování lidských bytostí), nebo mu tyto hodiny denně připomínaly postupnou narůstající moc a vliv západní Evropy. V současné době je však Ahmed I. nejvíce známý díky tomu, že nechal postavit Mešitu sultána Ahmeda (známější pod jménem Modrá mešita), jeden z monumentálních skvostů islámské architektury nacházejících se v historickém centru Istanbulu.

Ahmed je také znám tím, že za jeho vlády skončilo popravování bratrů sultána poté, co usedl na trůn. Ušetřil tak život svému bratru Mustafovi, který se pak po jeho smrti stal sultánem. Zřejmě byl Mustafa ušetřen i proto, že Ahmed nastoupil na trůn velmi mladý a neměl žádné děti. V případě, že by zemřel, musel zůstat Mustafa na živu, aby dynastie pokračovala. Ahmed poslal Mustafu žít do starého paláce, aby nemohl ohrozit trůn.

Zemřel v Istanbulu v paláci Topkapi ve věku 27 let na tyfus.

RodinaEditovat

KonkubínyEditovat

Ahmed měl dvě konkubíny, se kterými zplodil děti:

  1. Mahfiruz Hatice Sultan (cca 1590 – 1620), porodila 3 syny, včetně sultána Osmana II.
  2. Kösem Sultan (cca 1589 – 2. září 1651), porodila 6 synů (z toho 2 se stali sultánem) a 5 dcer

SynovéEditovat

Ahmed měl celkem 9 synů, z toho 3 se stali příštími sultány:

DceryEditovat

Ahmed měl celkem 5 dcer, všechny spolu s Kösem:

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ahmed I na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat