Ahasver

Ahasver je postava „věčného Žida“, který kvůli svému provinění musí až do dne posledního soudu bloudit po zemi. Podle legendy Ahasver udeřil Ježíše Krista při výslechu u Kaifáše. Podle jiné verze se mu vysmíval, když nesl kříž, slovy: „Tak ty tvrdíš, že se vrátíš.“ A Ježíš odpověděl: „Ano, a ty tu na mě počkáš.“ A od té doby musí Ahasver bloudit po zemi a čekat. Objevuje se v dílech Byrona či Vrchlického, též Apollinaira – Pražský chodec (Isaac Lakedem), nebo v novele Krysař od Viktora Dyka.

Zpodobnění Ahasvera pocházející z roku 1852, využité nacistickou propagandou

Theo Balden, Putující Žid, dřevěný reliéf, 1943

V přeneseném významu jméno označuje nespokojeného, věčně se toulajícího člověka, zarostlého a nuzného vzhledu, který nenachází uspokojení a uplatnění.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

HAMERLING, Robert, 1830–1889: Ahasver v Římě: báseň o 6 zpěvech / Robert Hamerling; přeložil Jaroslav Vrchlický. Praha: J. Otto, 1900 -- 256 s.; Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online.
FINGERLAND, Jan. Ahasver – věčně na cestách. Teologie&Společnost [online]. [cit. 2008-07-02]. Roč. 3, čís. 3. Dostupné online.

BeletrieEditovat

NEBESKÝ, Václav Bolemír. Protichůdci. Praha: Tisk a sklad Jar. Pospíšila, 1844. 44 s.
DIVIŠOVÁ, Jana. Rubín věčného žida. 1. vyd. Praha: Bohemia Books, 2007. 543 s. ISBN 978-80-87120-07-1. Anotace knihy na stránkách Městské knihovny v Praze

Související článkyEditovat

Ahasver (film), film z roku 1915

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ahasver na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Ahasver v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích