Aharon Jariv
Brigádní generál Aharon „Aharale“ Rabinovič Jariv (hebrejsky: אהרן רבינוביץ׳ יריב) (20. prosince 1920 – 7. května 1994) byl izraelský voják, ředitel vojenské zpravodajské služby Aman a politik.
| Aharon Jariv אהרן יריב | |
|---|---|
 | |
| 14. ministr dopravy Izraele | |
| Ve funkci: 10. března 1974 – 3. června 1974 | |
| Předchůdce | Šimon Peres |
| Nástupce | Gad Ja'akobi |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ma'arach |
| Narození | 20. prosince 1920 Moskva, Sovětský svaz |
| Úmrtí | 7. května 1994 (73 let) Kfar Saba |
| Kneset | 8. |
| Profese | politik a důstojník |
| Commons | Aharon Yariv |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Jariv se narodil 20. prosince 1920 v Moskvě, SSSR. Do Palestiny přijel v roce 1935. Svou vojenskou kariéru zahájil v roce 1939 službou v Haganě.
Vojenská služba editovat
Během 2. světové války sloužil jako kapitán v 8. britské armádě. Po skončení války pracoval pro Mosad le-alija Bet a po založení Izraele vstoupil do IOS. Byl jmenován velitelem praporu v Alexandrijské a poté v Karmeliho brigádě. V těchto velitelských funkcích se účastnil války o nezávislost. V letech 1952 až 1957 patřil k zakládajícím členům izraelské vojenské akademie a následně se stal jejím prvním velitelem. V letech 1957 až 1960 sloužil jako vojenský přidělenec v USA a Kanadě. Od roku 1960 do roku 1961 velel Golanské brigádě.
Služba v Amanu editovat
V roce 1964 byl Jariv jmenován do funkce ředitele Amanu. Během svého úřadování si získal vysokou prestiž a účastnil se jednání vlády, a to i o nevojenských otázkách.[1] Pod jeho vedením Aman zpravodajsky pokrýval události předcházející Šestidenní válku, včetně předávání aktuálních informací o pohybech a síle egyptských, syrských a jordánských jednotek.
Aman opustil v roce 1972 a byl jmenován do funkce poradce izraelské premiérky G. Meirové v boji proti terorismu. Z této funkce řídil po Mnichovském masakru operaci Boží hněv. Funkci opustil v roce 1973 po tzv. Lillehammerské aféře, při které agenti Mosadu v Norsku omylem zastřelili nevinného marockého číšníka.
Politická kariéra editovat
V roce 1973 opustil armádu a vstoupil do politiky. Byl zvolen do Knesetu a byl jmenován ministrem dopravy a posléze ministrem informací za Ma'arach (dnešní Stranu práce). Ministerskou funkci opustil v roce 1975 a poslaneckého mandátu se vzdal krátce před volbami v roce 1977.
Po svém odchodu z politiky pracoval jako ředitel Strategického výzkumného centra při telavivské univerzitě se sídlem v Jaffě, a to až do své smrti. 22. listopadu 1993 zveřejnil informace o tom, že Mosad v 70. letech zabil 10 až 15 palestinsko-arabských vůdců v Evropě a Libanonu.[2] Aharon Jariv během svého života vystudoval Zemědělskou školu v Pardes Hanna, diplomatickou školu při Židovské agentuře a armádní štábní školu ve Francii. Zemřel 7. května 1994.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aharon Yariv na anglické Wikipedii.
- ↑ BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad, izraelské tajné války. Praha: Jota, 2001. ISBN 80-7217-392-8. S. 236. [Dále jen: Mossad, izraelské tajné války.]
- ↑ ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 231.
Literatura editovat
- BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha: Jota, 2006. 632 s. ISBN 80-7217-392-8.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aharon Jariv na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset - Aharon Jariv
- (anglicky) Strategické výzkumné centrum Telavivské univerzity - Aharon Jariv
- (anglicky) The New York Times - Nekrolog
