Aféry polských potravin v Česku

aféry

Aféry polských potravin spojují problémy s kvalitou některých potravin vyráběných v Polsku a dovážených do Česka. Prvním skandálem, který zahájil sérii zpráv o problematické kvalitě potravin, bylo nahrazení jedlé soli solí technickou.[1] Proti skandálům s polskými potravinami polští představitelé dlouhodobě argumentují otráveným alkoholem z Česka.[2]

Závadné polské potraviny editovat

Použití technické soli místo jedlé editovat

V roce 2012 polské firmy dodávaly pekárnám, výrobcům uzenin či zpracovatelům ryb místo jedlé soli technickou sůl.[1] Technická sůl byla původně určena k zimnímu posypu silnic.[3] Sůl byla nakupována jako odpad a byla znovu zabalena jako jedlá sůl.[3]

Analgetikum fenylbutazon v koňském výsekovém mase editovat

V roce 2013 bylo v koňském mase dodávaném z Polska objeveno analgetykum fenylbutazon.[1] Toto analgetikum se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě.[1]

Kyselina mravenčí v potravinách editovat

V roce 2013 byl zakázán prodej kvašených okurek a kysaného zelí, protože v nich byla nalezena kyselina mravenčí.[1]

Falšované kakao editovat

Ve stejném roce se České republice objevilo polské kakao, které ve skutečnosti obsahovalo kakaa pouze 80 %,[1] přičemž zbytek směsi byla dřevitá hmota z rozdrcených kakaových slupek.[1]

Závadná vejce editovat

V roce 2016 byl na základě zprávy z evropského systému rychlého varování RASFF zakázán prodej 3,5 milionu polských vajec, která mohla obsahovat bakterie salmonelózy.[1]

V srpnu 2017 byl v polských vejcích v Česku a několika dalších evropských zemích objeven jed fipronil. Vajíčka z polských chovů s fipronilem byla dodána i na Slovensko.[1]

Falšované konzervy editovat

V dubnu 2018 byly v řetězci Penny Market nabízeny konzervy firmy Pamapol, které měly obsahovat 89 % masa, ve skutečnosti ale obsahovaly pouze 69,3 % vepřového masa.[4] Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce nešlo o ojedinělý případ – falšování se týkalo více výrobků. U Šlechtického masa se šunkou, kde byla deklarována přítomnost 86 % masa, se ve skutečnosti nacházelo pouze 71,5 % masa. U jednoho druhu masa ve vlastní šťávě bylo o 19,7 % méně masa, než bylo deklarováno.[4]

V červenci 2018 bylo v drůbežích konzervách prodávaných obchodním řetězcem Kaufland, ve kterých mělo být 59 % kuřecího masa, ve skutečnosti kuřecího masa pouze 48 %,[5] zbytek byl nahrazen levnějšími přísadami.[5]

Závadné hovězí editovat

V únoru 2019 bylo do Česka dovezeno asi 300 kilogramů masa z polských jatek, kde se porážely nemocné krávy.[6] Podle Státní veterinární správy nemuselo být maso závadné, ale bylo zpracováno v závodech, ve kterých bylo zpracováváno maso z nemocných zvířat.[6] Až do odhalení české i polské úřady tvrdily, že se maso do Česka nevozilo.[6] Ministr zemědělství Miroslav Toman vyzval občany k vyhýbání se polskému hovězímu.[6] Celkem bylo z Polska vyvezeno 2700 tun podezřelého hovězího do deseti zemí EU.[1] Asi 600 kilogramů z celkového množství bylo vyvezeno na Slovensko.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f g h i j k Salmonela, technická sůl i dřevitá hmota. Maso není první polská závadná potravina v Česku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, Praha 17:40 1. února 2019. Dostupné online. 
  2. MONIOVÁ, Eva; KOPECKÝ, Josef. Naše sůl na rozdíl od vaší vodky nikoho nezabila, vracejí úder Poláci. idnes.cz [online]. 8. prosince 2014 11:46, aktualizováno 15:03. Dostupné online. 
  3. a b ŠŤÁSTKA, Tomáš. Některé polské potravinářské firmy ochucovaly jídlo posypovou solí. idnes.cz [online]. 27. února 2012 13:56. Dostupné online. 
  4. a b HORÁČEK, Filip. Jedinečná nabídka. Penny Market nabízel v akci falšované masové konzervy. idnes.cz [online]. 5. dubna 2018 14:28, aktualizováno 15:12. Dostupné online. 
  5. a b Další případ falšovaného masa z Polska. Kaufland stahuje drůbeží konzervy. idnes.cz [online]. 25. července 2018 16:32. Dostupné online. 
  6. a b c d Vyhněte se polskému hovězímu, vyzval ministr. Aféra se závadným masem zasáhla i Česko. Novinky.cz [online]. Pátek 1. února 2019, 15:37 (Aktualizováno: pátek 1. února 2019, 16:31 ) [cit. 2019-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-16. 

Externí odkazy editovat