Adrian Zach
Adrian Lambert Zach (14. září 1845 Stálky[1] – 4. dubna 1916 Geras)[2][3] byl rakouský římskokatolický duchovní a politik německé národnosti z Dolních Rakous, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
| Adrian Zach | |
|---|---|
 Adrian Zach, foto z Wiener Bilder z roku 1907 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1911 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Křesťansko-sociální strana |
| Narození | 14. září 1845 Stálky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 4. dubna 1916 (ve věku 70 let) Geras  Rakousko-Uhersko |
| Profese | politik |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na přelomu 19. a 20. století patřil mezi nejpopulárnější dolnorakouské osobnosti.
Životopis
editovatNarodil se ve Stálkách do rolnické rodiny, vystudoval státní gymnázium ve Znojmě a v roce 1866 se po vypuknutí Prusko-rakouské války dobrovolně přihlásil k vojenské službě (Jägerunterofficier). Po válce se věnoval studiu teologie. V roce 1873 byl vysvěcen na kněze a ve stejném roce proběhla jeho investitura v premonstrátském klášteře v Gerasu. Dne 24. září 1889 byl Adrian Zach, tehdejší farář v dolnorakouské obci Kirchberg an der Wild, jednomyslně zvolen opatem premonstrátského kláštera, v jehož čele sloužil 27 letech.[2] V roce 1900 byl císařem Františkem Josefem I. vyznamenán komturským křížem Řádu Františka Josefa (Comthurkreuz des Franz Josef-Ordens).[3]
Dlouhodobě působil jako předseda okresní chudinské rady a člen okresní i zemské školské rady. Byl také místopředsedou okresní zemědělské společnosti v Hornu. Působil i jako poslanec Říšské rady, kam usedl po volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Dolní Rakousy 58. Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen klubu Křesťansko-sociální sjednocení.[4] V Říšské radě zastupoval zemský okres Waidhofen an der Thaya.
Dolnorakouské obce Drosendorf, Altstadt-Drofendorf, Frohnsberg, Geras, Oberhöflein, Kottaun, Langau, Thumriß, Weitersfeld, Heufurth, Pleißing, Waschbach, Goggitsch a moravský Fratting / Vratěnín jej vyznamenaly čestným občanstvím.
Zemřel 4. dubna 1916 v Gerasu ve věku 70 let.[5]
Reference
editovat- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 191. (německy)
- ↑ a b Abt Adrian Zach. Linzer Volksblatt. Duben 1916, čís. 84, s. 4. Dostupné online.
- ↑ ALEX - Historische Rechts- und Gesetzestexte. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2023-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Brünner Zeitung, 26.09.1889, č. 221, s. 3. Znaimer Wochenblatt, Sa, 24. Februar 1900, S. 5. Znaimer Wochenblatt, Sa, 8. April 1916, S. 5
