Otevřít hlavní menu
Abtova výhybka na lanové dráze na Petřín. Zvláštností jsou dvě lana – jedno tažné a druhé brzdicí. V případě utržení vozu dojde k zaklesnutí kleštin do brzdicího lana, které normálně za jízdy prochází přes kladky na spodku vozu. V horní stanici je lanový kotouč s bubnovou brzdou, která utržený vůz zastaví.
Dvojkolí vozu lanové dráhy se dvěma okolky na jednom kole pro provoz na trati s Abtovými výhybkami

Abtovy výhybky jsou speciální výhybky pro výhybny na pozemních lanovkách. Řidčeji se tak označují i výhybky ozubnicové dráhy Abtova systému.

Výhybna s Abtovými výhybkami se nazývá Abtova výhybna.

Abtova výhybka pro lanové dráhyEditovat

Abtova výhybka pro pozemní lanové dráhy je výhybka bez pohyblivých částí. Používá se pro vyhýbání protijedoucích vozů na výhybně. Vyžaduje zvláštní konstrukci dvojkolí - jedno kolo má okolek na obou stranách, zatímco druhé, značně širší, nemá okolek žádný. Každý vůz se stranou s okolky drží vnější, nepřerušené kolejnice, kola na opačné straně pak plynule přejíždějí přes mezery pro okolky kol druhého vozu a tažné (případně brzdicí) lano. To umožňuje i náhradu srdcovky pouhým přiblížením kolejnic.

Vynalezl ji v roce 1878 švýcarský konstruktér Carl Roman Abt (1850–1933). Poprvé byla použita na lanovce u Brienzského jezera (kanton Bern). Abtovy výhybky jsou v Česku použity například na Petřínské lanovce v Praze či lanovkách v Karlových Varech.

Výhybky ozubnicových drah Abtova systémuEditovat

Řidčeji se jako Abtovy výhybky označují i různé varianty provedení výhybek pro systém ozubnicové dráhy, který si nechal patentovat R. Abt v roce 1882.

Externí odkazyEditovat