AS-201
AS-201 (někdy také SA-201) byla mise programu Apollo a zároveň první let nové nosné rakety Saturn IB. Úkolem bylo otestovat systémy rakety a kosmické lodi Apollo. Start se konal 26. února 1966 na startovacím komplexu 34 na Cape Canaveral. Let probíhal po suborbitální balistické dráze a trval 37 minut a 19 sekund. Po vyzvednutí byl velitelský modul převezen na White Sands Missile Range k dalším testům.
AS-201 (Apollo Saturn 201) | |
---|---|
Údaje o letu | |
Členů posádky | bez posádky |
Datum startu | 26. února 1966 16:12 UTC |
Kosmodrom | Cape Canaveral Air Force Station |
Vzletová rampa | Launch Complex 34 |
Nosná raketa | Saturn IB |
Délka letu | 37 min 19 s |
Datum přistání | 26. února 1966 |
Spojení se stanicí | |
Počet oběhů | suborbitální |
Navigace | |
Předchozí A-105 Následující AS-203 |
Cíle
editovatCílem bylo otestovat raketu Saturn IB a zároveň velitelský a servisní modul kosmické lodi Apollo. Loď Apollo měla sériové číslo CSM-009 a jednalo se o první produkční exemplář řady Block I. Předchozí lodi byly pouze makety a modely. Tato verze však postrádala spojovací uzel pro lunární modul, ten byl přidán později.
Přípravy před startem
editovatPrvní stupeň S-IB byl na Cape Canaveral převezen lodí Promise 14. srpna 1965. Druhý stupeň drazil 18. září, přístrojová sekce 22. října, velitelský modul 25. října a servisní modul 27. října. První stupeň byl vztyčen na startovací rampě nedlouho pro příjezdu a 1. října byl vyzvednut a připojen druhý stupeň. Přístrojová sekce byla připojena 25. října a loď Apollo byla připojena 26. prosince. Při pozemních testech se vyskytla obdoba problému roku 2000. Počítač byl v chodu dlouhou dobu, nezvládl přechod mezi 00:00 a 00:01 a spadl. V lednu a únoru 1966 probíhaly pozemní testy. I přes přetrvávající problémy s počítači se vše podařilo stihnout, 23. února byl natankován servisní modul a raketa byla připravena ke startu.
Start se měl uskutečnit 25. února, ale při odpočítávání klesl tlak v jedné z nárží na kaplný vodík a palubní počítač startovní sekvenci přerušil pouhé čtyři sekundy před startem. Závada byla rychle opravena, ale kvůli zpoždění již minulo startovací okno.
Průběh letu
editovat26. února se již vše obešlo bez problémů a raketa odstartovala v 16:12:01 UTC. První stupeň vystoupal do výšky 57 kilometrů, kde byl odhozen. Poté byl zažehnut motor J-2 druhého stupně, který vynesl loď Apollo do výšky 425 km a také byl odhozen. Loď setrvačností vystoupala do apogea ve výšce 488 kilometrů a začala klesat. Pro zvýšení rychlosti vstupu do atmosféry byl zažehnut motor AJ-10 servisního modulu. Konečná rychlost vstupu byla 8300 m/s. Motor servisního modulu byl zažehnut celkem dvakrát, poprvé na 184 sekund a podruhé na 10 sekund. Tím byla ověřena schopnost jeho restartu ve vesmíru. Velitelský modul dopadl do moře 37 minut po startu a o dvě hodiny později byl vyzdvižen na palubu letadlové lodi třídy Essex USS Boxer.
Během letu došlo k několika poruchám lodi Apollo. Servisní modul nepracoval správně a bylo zjištěno porušení vedení okysličovadla (oxid dusičitý - N2O4), které se smíchalo s heliem pro dotlakování nádrží. Další problém nastal ve velitelském modulu, kdy došlo ke zkratu a ztrátě kontroly během návratu do atmosféry. Všechny problémy byly vyřešeny a již se neopakovaly.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku AS-201 na anglické Wikipedii.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu AS-201 na Wikimedia Commons
- Postlaunch report for mission AS-201 (Apollo spacecraft 009) - May 1966 NASA (PDF format)
- https://web.archive.org/web/20020616023612/http://nssdc.gsfc.nasa.gov/database/MasterCatalog?sc=APST201
- Strategic Air & Space Museum: https://web.archive.org/web/20040611090152/http://www.strategicairandspace.com/home.html
Literatura
editovat- BENSON, Charles D.; FAHERTY, William B. Moonport: A History of Apollo Launch Facilities and Operations [online]. NASA, 1978 [cit. 2009-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-18. (anglicky)
- BROOKS, Courtney G.; GRIMWOOD, James M.; SWENSON JR., Loyd S. Chariots for Apollo. Washington, DC: Government Printing Office, 1979. Dostupné online. Archivováno 20. 10. 2015 na Wayback Machine.