Otevřít hlavní menu

2. armáda (mobilizace 1938)

československá polní armáda

2. armáda byla polní armáda, která v době mobilizace v roce 1938 měla za úkol bránit hlavní obranné postavení (HOP) v úseku od tvrze Bouda, kde její obranný úsek navazoval na postavení 1. armády až po zemskou hranici Moravy a Slovenska. Celková délka HOP činila 217 km.

Velitelství 2. armády vzniklo 27. září 1938 v 00:00 z dosavadního Zemského vojenského velitelství Brno. Velitelem 2. armády byl divizní generál Vojtěch Luža, který disponoval celkem 4 divizemi. 2. armáda tak byla co do počtu vyšších jednotek nejmenší ze všech armádních uskupení mobilizované československé armády. Stanoviště velitele se nacházelo v Olomouci.

Úkoly 2. armádyEditovat

Hlavním úkolem 2. armády byla obrana a udržení HOP na čáře opevnění. Prvosledové jednotky (Hraniční oblast 36 a Hraniční oblast 37) se mohly mimo vesměs obtížně prostupného horského terénu opřít i o relativně silnou linii lehkého i těžkého opevnění, zesílenou několika tvrzemi v různém stupni dokončení. V případě nebezpečí průlomu mohla být obrana posílena druhosledovými jednotkami v podobě 7. divize (SV Zábřeh na Moravě) a 8. divize (SV Moravský Beroun).

Direktivy hlavního velitelství nepřipouštěly zásadní ústupové manévry, protože hluboký průlom v oblasti 2. armády by znamenal průnik do týlu všech tří zbývajících armád a tím zřejmě i jejich porážku. Pravděpodobným protivníkem československé 2. armády by byla německá 2. armáda pod velením generála von Rundstedta, která byla připravena k útoku ve směrech na Bruntál a na Zábřeh na Moravě. Východní křídlo 2. armády by pak pravděpodobně čelilo i útokům polských jednotek v oblasti Těšínska.

Hlavní velení mohlo obranu v úseku 2. armády v případě potřeby podpořit zálohou v podobě 22. divize soustřeďující se v prostoru Žiliny a 12. divize, která se přesunovala z východního Slovenska do oblasti kolem Vsetína. Obě dvě tyto záložní divize však nebyly na přelomu září a října ještě plně soustředěné a zejména v případě 12. divize by příprava k nasazení trvala ještě minimálně několik dnů.

Podřízené jednotky[1]Editovat

Vyšší jednotkyEditovat

  • IV sbor
  • Hraniční pásmo XIII
  • 8. divize

Ostatní jednotkyEditovat

  • dělostřelecký pluk 108
  • dělostřelecký oddíl I/302, II/302
  • dělostřelecký oddíl II/304
  • oddíl hrubých minometů II
  • dělostřelecký zpravodajský oddíl 2
  • ženijní rota 60, 73
  • telegrafní prapor 72
  • telegrafní rota 105

Letectvo II. armádyEditovat

Velitelství II. armády podléhaly i jednotky letectva,[2] v jejichž čele stál plukovník letectva Jaroslav Plass.[3]

Jednotky přidělené pozemním formacím
  • IV. sbor:
    • 5. letka (pozorovací) – Letov Š-328
    • 14. letka (pozorovací) – Letov Š-328 (bez jednoho roje)
  • HP XIII: 1 roj 14. letky (pozorovací) – Letov Š-328
Bojové letectvo
  • Peruť III/2 (stíhací)
    • 33. letka – Avia B-534
    • 35. letka – Avia B-534
    • 52. letka – Avia B-534

ReferenceEditovat

  1. Hamák. B., Vondrovský I.; Mobilizovaná československá armáda v roce 1938; Dvůr Králové nad Labem 2010
  2. MINAŘÍK, Pavel. Reorganizace armády ve 2. polovině 30. let a vytvoření operační sestavy vojsk po vyhlášení mobilizace [online]. armada.vojenstvi.cz [cit. 2018-08-21]. Dostupné online. 
  3. MINAŘÍK, Pavel; ŠRÁMEK, Pavel. Personální průvodce po mobilizované čs. branné moci v době vyvrcholení mnichovské krize: Ústřední orgány vojenské správy a vyšší velitelství [online]. armada.vojenstvi.cz [cit. 2018-08-21]. Dostupné online. 
  4. FIDLER, Jiří. Letka 102 /kurýrní/ (1938-1939) [online]. www.valka.cz [cit. 2018-08-27]. Dostupné online.