Židovská obec v Sušici

židovská obec v Sušici

První zprávy o židovském obyvatelstvu (a obci) v Sušici (německy dříve Schüttenhofen), okres Klatovy, Plzeňský kraj, pocházejí ze 16. století. Od 17. století se jejich počet zvyšuje, aby dosáhl svého vrcholu v roce 1860 se 300 osobami. Žili v ghettu, zejména v bývalé Židovské ulici (Judenstraße). Po jejich deportaci do koncentračních táborů v roce 1942 se na konci války vrátilo pouze deset osob a židovská obec nebyla obnovena.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o židovském obyvatelstvu v Sušici pochází z roku 1562 ze záznamů tzv. smolné knihy.[1][2][3], a již dva roky později, 1564, se o Židech v obci zmiňuje i kniha cechu sladovnického[3]. První zpráva o číselné síle Židů ve městě pochází z berní ruly z let 1654 až 1655, kde je zmíněno 14 mužských židovských obyvatel.[2]

Základní informace o židovských obyvatelích, jako je datum narození a úmrtí a manželství, byly zavedeny vyhláškou až v únoru 1827, které byly vedeny od roku 1839 jako židovské matriky. Počet židovských obyvatel, trvale žijících v komunitě, byl omezen: jednalo se o tzv. „familianty“, tedy v tomto případě o hlavy židovských rodin, které se v zemi usadili v průběhu raabizace. Tak zvaný familiantský zákon zpřísňoval podmínky růstu židovského obyvatelstva. Za poplatek se židovští občané nacházeli pod ochranou obce. Po revolučním roce 1848 (kdy do městské národní gardy se připojilo téměř 30 židovských občanů) došlo k uvolnění těchto předpisů: Židé se mohli více podílet na společenském životě, snadněji obchodovat a kupovat a stavět domy mimo ghetto. K novým konfliktům došlo až roku 1866 v důsledku antižidovských pogromů.[1][2]

ŠoaEditovat

Asi 90 Židů, žijících v Sušici, bylo 27. listopadu 1942 přepraveno do Klatov, poté 30. listopadu 1942 deportováno transportem Ce z Klatov do koncentračního tábor Terezín a následně do vyhlazovacího tábora Auschwitz II (Auschwitz-Birkenau, česky Osvětim-Březinka). Většina z nich byla zavražděna, pouze deset se vrátilo po válce. Židovská komunita nebyla obnovena.[4][5][6]

Vývoj židovské populaceEditovat

V 16. století žilo v Sušici jen několik židovských rodin. V roce 1618 nebyli v obci zaznamenáni žádní židovští obyvatelé.[1] Židovská populace v Sušicích se poté rozvíjela takto][1][2][3][7]:

1625 1 rodina
1654/55 14 osob[pozn. 1]
kolem 1700 10 rodin
1734 93 osob v 15 rodinách
1748 76 osob
1791 14 rodin
1825 124 osob v 26 rodinách
kolem 1860 asi 300 osob asi 7 prozent celkového obyvatelstva
1890 171 osob asi 2 prozenta celkového obyvatelstva
1930 112 osob asi 1 prozento celkového obyvatelstva

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podle zdroje mestosusice.cz/... jsou to pouze mužští obyvatelé bez žen a dětí.

ReferenceEditovat

  1. a b c d Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, heslo Sušice, dostupné na: holocaust.cz/...
  2. a b c d Židovské hřbitovy střední Šumavy - Stručné dějiny židů v Sušici, web obce Sušice, dostupné na: mestosusice.cz/...
  3. a b c Kajetán Turek: Geschichte der Juden in Schüttenhofen, in: Hugo Gold: Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, Jüdischer Buch- und Kunstverlag, Brünn/Prag 1934, s. 587–593, dostupné na (digitalizováno knihovnou Landesbibliothek Oberösterreich): digi.landesbibliothek.at/...
  4. Klaus-Dieter Alicke: Lexikon der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum, 3 svazky, Gütersloher Verlagshaus, Gütersloh 2008, ISBN 978-3-579-08035-2, heslo Schüttenhofen (Böhmen), dostupné na: jüdische-gemeinden.de/...
  5. Židovské památky, web obce Sušice, dostupné na: susice-sumava.cz/... Archivováno 27. 10. 2018 na Wayback Machine
  6. Deportovaní občané města Sušice, jmenný seznam všech ze Sušice deportovaných Židů, in: Původ.cz, portál pro genealogické studie, dostupné na: puvod.cz/...; srovnáno s Transport Ce (30. 11. 1942 Klatovy -> Terezín), seznam transportem Ce 30. listopadu 1942 z Klatov do Terezína deportovaných osob (celkem 619 osob) s údaji k jednotlivým osobám (bydliště před deportací sledné transporty, místo úmrtí), dostupné na: holocaust.cz/...
  7. Ingild Janda-Busl: Auf den Spuren jüdischen Lebens entlang der Böhmisch-Bayrischen Grenze im Bereich des Böhmerwaldes, manuskript, Bamberg 2003, s. 30–32; cit. podle Klaus-Dieter Alicke: Lexikon der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum, 3 svazky, Gütersloher Verlagshaus, Gütersloh 2008, ISBN 978-3-579-08035-2, heslo Schüttenhofen (Böhmen), dostupné na: jüdische-gemeinden.de/...

Související článkyEditovat