Židovská obec v Kolíně

židovská obec v Kolíně
Židovské město v Kolíně

Židovská obec (Kehillah) v Kolíně (německy dříve Kolin, také Köln an der Elbe), město v okrese Kolín, existovala již od 14. století. Dlouho patřila k největším a nejvýznamnějším židovským obcím v Čechách a od roku 1918 v Československu.

Historie Židů a židovské obce v KolíněEditovat

Počátky židovské komunity v Kolíně, která je považována za jednu z nejstarších a nejdůležitějších židovských komunit v dějinách Čech, sahají do 14. století. Prameny se však poněkud liší s přesnějším datováním. Historik Josef Vávra zmiňuje, že po roce 1376 je v městských knihách uváděno několik Židů;[1] kolínský rabín Richard Feder, který Vávrovu práci recipoval, tuto informaci nezpochybňuje.[2] Zuzana Věchetová uvádí však ve své práci autory, poukazující na možné počátky židovského osídlení v Kolíně již v 1. polovině 14. století. Zmiňuje dále také zápisy do českých zemských desek (libri contractuum), podle kterých je v roce 1377 zapsáno vlastnictví některých židovských obyvatel (LC II).[3] Dále je zaznamenán Codex epistolaris Johannis regis Bohemiae, v němž se nachází dopis z let 1339–1341 (resp. 1346), adresovaný m. j. správě Kolína, týkající se daňových záležitostí kolínských Židů (tento pramen se na začátku 20. století ztratil).[4]

Kromě podnikatelských aktivit v oblasti peněžních půjček a obchodování lze vcelku brzy pozorovat i počátky řemeslnictví. Zpočátku jen pro vlastní potřebu, ale stále častěji i jako konkurenci s nežidovskými řemeslníky. V Kolíně lze doložit zbrojíře Abrahama a další řemeslníky.[5]

V roce 1541 se král Ferdinand I. Habsburský rozhodl „osvobodit“ česká města od Židů; Židé z Kolína poté prý v roce 1542 emigrovali do Polska pod vedením rabína Mojžíše Malostranského.[4] Poté, co Ferdinandův nástupce Maxmilián II. Habsburský v roce 1564 umožnil opětovné osídlení Čech židovským obyvatelstvem, rostl jejich počet: 1574 žilo ve městě 33 židovských rodin a kolem roku 1620 byla kolínská komunita druhou největší v Čechách a v následujícím období patřila k nejdůležitějším v zemi. Od roku 1917 zde působil jako rabín Richard Feder, který tuto funkci zastával až do roku 1953 (s výjimkou let 1942–1945).[6][7]

ŠoaEditovat

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava bylo židovské obyvatelstvo Kolína deportováno do koncentračních táborů ve třech hlavních transportech. Hlavní transporty vedly přes koncentrační tábor Terezín do vyhlazovacího tábora Auschwitz II (Auschwitz-Birkenau, česky Osvětim-Březinka). K prvnímu deportačnímu transportu do Terezína došlo 13. června 1942 (transport AAb se 744 osobami), k dalšímu 9. června 1942 (transport AAc se 724 osobami), k poslednímu 13. června 1942 (ransport AAd se 734 osobami), vcelku s 2232 osobami.[7][8][pozn. 1] Většina z nich byla zavražděna v táboře Osvětim-Březinka. Do tohoto počtu patří deportovaní Židé ze všech oblastí kolínského tzv. oberlandrátu, kde hrál Kolín ústřední roli pri realizaci pokynů protektorátních úřadů. Z těchto deportovaných přežilo pouze 140 osob.[9][10] Ze samotného Kolína bylo deportováno 500 lidí, z nichž jen několik přežilo. Na novém židovském hřbitově v Kolíně byl v roce 1950 z iniciativy rabína Federa odhalen památník s osmi pamětními deskami, na kterých jsou vyryty jména 487 kolínských obětí holocaustu[11] (jiný pramen uvádí 480 obětí a zveřejňuje jejich seznam[12]). Rabín Richard Feder se v roce 1939 snažil zorganizovat masovou emigraci asi 500 kolínských Židů, jeho úsilí ale selhalo mimo jiné v důsledku neochoty zahraničních autorit.[13][14] Celkově se odhaduje, že asi 96 procent Židů deportovaných z Kolína a okolí během deportace zemřelo.[9]

Po roce 1945Editovat

Po válce byla v Kolíně znovu založena zprvu malá židovská komunita. K tomu velmi přispěl rabín Richard Feder, který jako jediný z jeho rodiny přežil holocaust. Vrátil se do Kolína, aby oživil bývalou židovskou obec. Poté, co byl v roce 1953 odvolán z Kolína do Brna, se židovská obec v 50. letech 20. století rozpustila.[15]

Po roce 2008 bylo v Kolíně položeno několik kamenů zmizelých (zvaných také stolpersteine), v některých případech se jednalo o školní iniciativu.[16]

Kolínští rabínovéEditovat

Jako prvním rabínem v Kolíně bývá označován rabín Majer (v pramenech také pod jménem Meir); jeho rabinát měl trvat od roku 1500 do 1513.[2] Jeho nástupcem byl Samuel a v 1541 Mojžíš Malostranský.[17] V Kolíně působili jako rabíni známí autoři a teologové jako Eleazar Kalir (1782–1802) nebo Benjamin Volf ha-Levi Boskovic (1802–1810). Od 17. století byl kolínský rabín také rabínem v Kouřimi.[6][18]

Posledním rabínem v Kolíně byl Richard Feder, který zastával úřad v letech 1917 až 1953 (s přestávkou v letech 1942 až 1945, kdy byl vězněn v koncentračním táboře Terezín). Po osvobození se vrátil do Kolína a pokusil se oživit tehdy velmi malou židovskou komunitu, která se skládala z několika mála přeživších navrátilců.[15]

Vývoj židovské populaceEditovat

Židovské obyvatelstvo v Kolíně se vyvíjelo takto:[19]

rok
počet
poznámka
kolem 1390 asi 15 rodin
1504 300 osob [20]
um 1575 asi 35 rodin
1718 138 rodin
1793 215 rodin alternativní údaj: 251 rodin s 1169 osobami[6][pozn. 2]
1854 asi 1700 osob asi 23 procent obyvatelstva
1872 247 rodin
1881 1148 osob
1890 1075 osob asi 7 procent obyvatelstva
1900 806 osob
1910 634 osob
1921 482 osob
1930 430 osob asi 2 procenta obyvatelstva

V roce 1938 uprchlo do Kolína mnoho židovských rodin ze Sudet.[7]


OsobnostiEditovat

Židovská obec v Kolíně zahrnovala mimo jiné následující osobnosti:[6]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Jiný pramen uvádí datum 22. března 1944 jako poslední transport a celkový počet deportovaných celkem 2254 - srov. Kolin, so still: Ausrottung einer böhmischen Gemeinde, dostupné na hagalil.com / ... Další prameny jako např. kehillatisrael.net uvádějí jiný počet deportovaných osob (2202) a také jiný počet deportací.
  2. U jednoho z obou pramenů se jedná očividně o překlep.

ReferenceEditovat

  1. Josef Vávra: Dějiny královského města Kolína nad Labem, J. L. Bayer, Kolín 1888, 265 stran, dostupné na: ia802700.us.archive.org/..., s. 38
  2. a b Richard Feder: Dějiny Židů v Kolíně, in: Hugo Gold (Hrsg.), Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, Jüdischer Buch- und Kunstverlag, Brünn-Prag 1934, s. 277, dostupné na: digi.landesbibliothek.at/...
  3. Zlatuše Kukánová, Lenka Matušíková: Matriky židovských náboženských obcí, in: Paginae historiae 1992, s. 103–127; Moritz Popper: Zur Geschichte der Juden in Kolin (Bohmen) im 14. Jahrhundert, in: Monatschrift für Geschichte und Wissenschaft des Judentums, 1893/94, s. 220; obojí citováno podle: Zuzana Věchetová: Židovská obec v Kolíně. Židovští obyvatelé v soupisových pramenech 16.-18. století, Karlova Universita, Prag, 2006, s. 18, pozn. 80 resp. pozn. 81, dostupné na: is.cuni.cz/...
  4. a b Stanislav Petr: Nejstarší židovská kniha města Kolína z let 1598-1729 a správa židovské obce v tomto období, in: Zuzana Miškovská (vyd.): Sborník z historie Židů na Kolínsku, Kolín 1992, strana 8; Stanislav Petr: Kolínská židovská komunita po prvním exodu židů ze zemí Koruny České v roce 1541 (in: Práce muzea v Kolíně – řada společenskovědní IX: Židé v Kolíně a okolí, Kolín 2005, s. 15); obojí citováno podle: Václav Nedbal: Židé v Kolíně a okolí: Místa paměti, Univerzita Karlova, 2018, dostupné na: is.cuni.cz/..., s. 21, pozn. 72 resp. s. 23, pozn. 88
  5. Mark Wischnitzer: Origins of the Jewish Artisan Class in Bohemia and Moravia, 1500–1648, in: Jewish Social Studies, svazek 16, č. 4 (říjen 1954), s. 335–350, zde 337, dostupné na: JSTOR 4465275
  6. a b c d Jiří Fiedler: Kolín, materiál o židovské obci, portál holocaust.cz, dostupné na: holocaust.cz/...
  7. a b c Klaus-Dieter Alicke: Lexikon der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum, 3 svazky, Gütersloher Verlagshaus, Gütersloh 2008, ISBN 978-3-579-08035-2, zde heslo Kolin (Böhmen), in: Aus der Geschichte jüdischer Gemeinden im deutschen Sprachraum, dostupné na: jüdische-gemeinden.de/...
  8. Seznam všech transportů do Terezína (řazeno podle místa odjezdu), databáze institutu Theresienstädter Initiative, dostupné na: katalog.terezinstudies.cz/...
  9. a b A Brief History of the Jews of Kolin during the Occupation 1939–45, zpráva portálu Kehilat Israel, dostupné na: kehillatisrael.net/... Archivováno 15. 1. 2019 na Wayback Machine
  10. Dějiny města, zpráva portálu Městské informační centrum Kolín, dostupné na: infocentrum-kolin.cz/
  11. Kolínská židovská obec bývala po Praze druhou nejvýznamnější, dokládají to četné památky, in: Novinky.cz, dostupné na: novinky.cz/
  12. Bez titulku, [Names highlighted in blue have already been memorialized], přehled portálu Manetto Hill Jewish Center o deportovaných a zavražděných Židech z Kolína, dostupné na: manettohilljc.org/...
  13. Dopis rabína Richarda Federa Ministerstvu sociální a zdravotní správy ve věci vystěhování kolínských Židů, 26. dubna 1939, dostupné na: holocaust.cz/.../zidu
  14. Richard Feder: Židovská tragédie: dějství poslední (The Jewish Tragedy: The Final Act), zde citováno podle úryvku Mezi okupací a deportací, dostupné na: holocaust.cz/...deportaci
  15. a b PhDr. Richard Feder, životopis in: Internetová encyklopedie dějin města Brna, dostupné na: encyklopedie.brna.cz/...
  16. Stolpersteine Kolín, zpráva o kamenech zmizelých v Kolíně, server škol Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební, Kolín, iniciátoři projektu pokládání kamenů zmizelých v Kolíně, dostupné na: stolpersteine.ss-stavebnikolin.cz/...
  17. Židovská čtvrť - ul. Na Hradbách - synagoga, soukromý web, dostupné na: prochazkakolinem.wz.cz/...
  18. Zuzana Miškovská, Stanislav Petr (et al.), Sborník z historie židů na Kolínsku, Kolín 1992, citováno podle: Zuzana Věchetová: Židovská obec v Kolíně. Židovští obyvatelé v soupisových pramenech 16.–18. století, Karlova Universita, Praha, 2006 dostupné na: is.cuni.cz/..., s. 28, Anm. 137
  19. : Rudolf M. Wlaschek: Juden in Böhmen - Beiträge zur Geschichte des europäischen Judentums im 19. und 20.Jahrhundert, in: publikace Collegium Carolinum, svazek 66, R. Oldenbourg-Verlag, München 1997, citováno podle: Klaus-Dieter Alicke: Lexikon der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum, 3 svazky, Gütersloher Verlagshaus, Gütersloh 2008, ISBN 978-3-579-08035-2, zde heslo Kolin (Böhmen), in: Aus der Geschichte jüdischer Gemeinden im deutschen Sprachraum, dostupné na: jüdische-gemeinden.de/...
  20. Jaroslav Pejša, Ladislav Jouza, Miroslava Jouzová: Moje město Kolín: Židé v Kolíně, Úmyslovice 2014, strana 7 a 9, citováno podle: Václav Nedbal: Židé v Kolíně a okolí: Místa paměti, Univerzita Karlova, 2018, dostupné na: is.cuni.cz/..., s. 20, pozn. 70, a s. 22, pozn. 84

Související článkyEditovat