Železniční doprava v Albánii

jeden z druhů dopravy v Albánii

Železniční doprava v Albánii patří k nejmladším železnicím v Evropě. Její páteř tvoří trať na jaderském pobřeží s jedinou delší odbočkou procházející náročným horským terénem z Drače (Durrës) do Pogradece. Albánská železniční síť (mimo dnes nefungující úzkokolejky) je dlouhá 447 km a je zcela bez elektrifikace. Maximální dosahovaná rychlost se na většině tratí pohybuje mezi 35 a 50 km v hodině.

Československá lokomotiva T 669 na albánské trati
Railway map of Albania.png

Historie sítěEditovat

Albánská železniční síť se začala budovat v roce 1917. Nicméně v meziválečném období se jednalo jen o železnici úzkorozchodnou určenou především pro přepravu vytěžených surovin do přístavu Vlorë. Teprve v roce 1947 byl otevřen první úsek trati s normálním rozchodem kolejí a byla zahájena přeprava osob. Rozvoj železniční sítě v Albánii pokračoval až do 80. let.

V roce 1984 byla dobudována spojka do Černé Hory, a Albánie se tak napojila na evropskou železniční síť. Toto železniční spojení nejvíce utrpělo vandalizmem za nepokojů v roce 1991 a 1997. Mezi lety 1991 a 1996 byla proto trať do Černé Hory uzavřena. Znovu byla uzavřena od roku 1997. Provoz nákladní dopravy byl obnoven v březnu 2003. Od roku 2012 je však uzavřena kvůli technickému stavu jak kolejí, tak infrastruktury.

V současnosti je železniční trať Drač - Tirana zkrácena a všechny vlaky ze směru Drač končí v přestupní stanici Kashar. Z Tirany je zřízena náhradní autobusová doprava. Tiranské nádraží včetně kolejového svršku bylo zdemolováno z důvodu výstavby městského bulváru. Plány počítají s vybudováním moderního terminálu a rekonstrukcí kolejového svršku na trati do Drače.

Podle albánského jízdního řádu pro rok 2019 byly jedinými spoji v provozu úseky z Drače do Shkodër, Elbasanu a Kasharu.

Vozový parkEditovat

Od počátku se albánská železnice potýkala s nedostatkem vozidel. První parní lokomotivy získala darem ze SSSR, další vozidla pak z větší části barterovým obchodem. Tak se dnes v Albánii můžeme v provozu setkat z osobními vagony z Číny, Československo výměnou za chrom zase v 60. letech dodalo první dieselové lokomotivy. V dnešní době obměna vozového parku probíhá především nákupem vyřazených vozidel od francouzských, italských, německých či rakouských železnic.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat