Otevřít hlavní menu

Žehušický z Nestajova je staročeská vladycká rodina, která měla stejný erb a původ jako Lažanští z Bukové.

DějinyEditovat

Rod pochází bezpochyby z Nestev (nyní Neslívy), zaniklé vsi u Šťáhlav. Bratři Jan Chotun a Zdeněk z N. nabyli bezpochyby potem válečným zboží v Čáslavsku, o něž se r. 1430 rozdělili. Zdeněk vzav Moravany nabyl ok. r. 1448 Chuchle a stal se předkem Chuchelských z Nestajova (v. t.). Chotun obdržel za díl Žehušice a od císaře zápisem (1436) Chotusice, Církvici, Zbislav a Babice, získal také Bojmany, byl r. 1440 na sněmě a sjezdu v Čáslavi a zemřel ok. r. 1454.

Jeho syn Hertvík získal ještě část Zbislavě, Rohozec a Kunice (1459) a zemřel asi r. 1465. Vdova Klára z Solopisk a syn Václav obdrželi r. 1466 královský zápis na zboží sionské, jež tomuto král Vladislav r. 1482 potvrdil. Václav získal Vyčapy a zápisem knížete Minstrberského několik vesnic od Kunětické Hory a zboží jestbořické, což r. 1491 zase prodal. Zemřel v l. 1497-1500.

Jeho nejstarší syn Hertvík (1482) zemřel záhy. Druzí synové Jan a Diviš drželi r. 1500 také Kumburk u Jičína, ale prodavše jej vzdali r. 1509 také Sion, ale získali r. 1510 Žleby a Tupadly. Po rozdělení zůstal Diviš na Žehušicích, byl r. 1519 hejtmanem krajským a zemřel r. 1527-28 nemaje muž potomkův (manž. Alžběta z Barmova). Jan obdržel na díl Žleby a Tupadly zemřel ok. r. 1520 zůstaviv syny Jiříka, Bernarta a Václava. Jiřík dostav za díl Tupadly, zapsal je r. 1522 manželce Johance z Radonic, s níž vyženil Krchleby (†j. 1525). Bernart získal před r. 1537 Hořice, jež zase prodal, a koupil r. 1538 Tupadly a Drobovice. Vsi jižně od nich prodala koupiv r. 1544 panství ryzmburské a skalské u Náchoda prodal r. 1545 Tupadly Čáslavským, byl od r. 1545 do smrti purkrabím kraje hradeckého, koupil r. 1551 Humburky, jež hned prodal, r. 1561 Nový Vamberk a r. 1562 čásť Starého Bydžova. Zemřel r. 1563 odkázav jmění své synovci Janovi (manž. Kateřina ze Smiřic). Václav prodal ok. r. 1522 díl svůj Žleby, byl pak pánem na Červ. Hrádku (1526) a hejtmanem kouřim. kraje. Zdědiv s bratrem Žehušice ujal je r. 1529 sám, býval hejtmanem kraje čáslavského a vymohl povýšení Žehušic na městečko. Účastniv se povstání propadl r. 1547 Žehušice a statky zápisné Chotusice, Církvici a 5 jiných vesnic, začež mu dány v náhradu Tupadly a jiná zboží n. Čáslavských, ale jen jako manství. Získal však asi r. 1548 Svojanov. Zemřel r. 1555 odkázav manž. Anně z Dlouhévsi dvůr u Bystrého.

Zůstavil syny Hertvíka a Jana a pět dcer. Synové se rozdělili r. 1557 o Svojanov tak, že Hertvík dostal díl svojanovský a Jan díl korouhevský s městečkem Bystrým. Jan měl kromě toho Tupadly, jež prodal r. 1559 Čáslavským a zdědil po Bernartovi Ryzmburk, Skály, N. Vamberk a Starý Bydžov. Uživ toho jen několik měsícův zemřel r. 1564. Zůstavil vdovu Johanku z Boskovic a dceru Annu (manž. Štěpán z Ejcinku). Statky po Bernartovi opanoval Hertvík, prodal z nich r. 1576 Skály (jen na čas) a r. 1577 Nový Vamberk, za který dostal Chuchel a zemřel r. 1579. Z dvojího manželství (1. Eliška Bohdanecká, 2. Bohunka Zárubka z Hustířan, †1583) neměl potomstva. K dědictví po něm táhlí se Jan Chuchelský, jako strýc, Bohunka vdova a Mandaléna Úlibská z Újezdce, Alžběta Bohdanecká a Lidmila Čertorejská. Podle smlouvy jich 30. břez. 1579 dostala Bohunka Svojanov. Jan Chuchel a sestry Ryzmburk. Tyto pak se ok. r. 1589 rozdělily, Mandaléna dostala Ryzmburk, Alžběta Adršpach a Teplici a Lidmila Starkov a Skály.

ReferenceEditovat

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Žehušický“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je August Sedláček.

Související článkyEditovat