Kunětická hora

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Kunětická hora
	Jihozápadní stěna kamenolomu a starý sad
Základní informace
Vyhlášení	1. srpna 2014
Vyhlásil	Krajský úřad Pardubického kraje
Nadm. výška	235–315 m n. m.
Poloha
Stát	Česko
Okres	Pardubice
Umístění	Ráby
Další informace
Kód	5980
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Kunětická hora
	Kunětická hora od jihu
Vrchol	315 m n. m.
Prominence	92 m ↓ Hrobice
Izolace	15,7 km → Na hradcích
Poznámka	kruhový rozhled, hrad
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Východolabská tabule / Pardubická kotlina / Kunětická kotlina / Sršská plošina / Kunětická hora
Souřadnice	50°4′48″ s. š., 15°48′46″ v. d.
	Kunětická hora
Typ	neovulkanický suk
Hornina	trachybazalt, porcelanit, spilosit
Povodí	Labe
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunětická hora (neoficiálně nazývaná Kuňka) je osamocený výrazný vrch (315^[2] m n. m.) ležící pět kilometrů na severoseverovýchod od centra Pardubic, v katastrálním území obce Ráby. Spolu s hradem na vrcholu tvoří dominantu Polabí. Hora je z jedné strany poznamenána těžbou trachybazaltu, která zde skončila v roce 1920. Z vrcholu je výhled do okolí a za příznivých podmínek je možné vidět i vrcholky Krkonoš. Je to nejvyšší bod Kunětické kotliny.

Severní a jihovýchodní úbočí vrchu a vrchol jsou od roku 2014 chráněné jako přírodní památka s rozlohou 27,25 hektarů. Důvodem zřízení chráněného území je ochrana saproxylického hmyzu, savců a ptáků vázaných na porosty starých doupných stromů a dále zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin vázaných na skalní útvary, suché trávníky a staré sady.^[3] Téměř totožnou plochu zabírá stejnojmenná evropsky významná lokalita, která byla vyhlášena za účelem ochrany silně ohroženého páchníka hnědého (Osmoderma eremita).^[4] O oblast pečuje Krajský úřad Pardubického kraje.

Historie

V okolí osamělé zvonovité hory vulkanického původu, převyšující úrodnou nížinu o cca 80 m, se podle četných archeologických nálezů usazoval člověk od neolitu. Kámen, který se zde nacházel, byl v období laténské kultury používán k výrobě rotačních mlýnků.^[5] Na přelomu třináctého a čtrnáctého století byl na vrcholu vybudován hrad, který brzy zanikl. Na jeho místě nechal v roce 1421 Diviš Bořek z Miletínka postavit hrad Kunětická hora.^[6]

Geomorfologické zařazení

Geomorfologicky Kunětická hora náleží do subprovincie Česká tabule, oblasti Východočeská tabule, celku Východolabská tabule, podcelku Pardubická kotlina, okrsku Kunětická kotlina a podokrsku Sršská plošina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí.^[7]

Odkazy

Reference

↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Kunětická hora, s. 250.
↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
↑ Ústřední seznam ochrany přírody – PP Kunětická hora [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.
↑ Ústřední seznam ochrany přírody – EVL Kunětická hora [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.
↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Kunětice, s. 156–157.
↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kunětická hora, s. 309–311.
↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)

Literatura

Plán péče o přírodní památku (PP) Kunětická hora na období 2014–2022. Nasavrky: Centrum ochrany přírody, 2014. 28 s. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunětická hora na Wikimedia Commons

[lexikon-1] Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Kunětická hora, s. 250.

[ZTM-2] Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.

[drusop-pp-3] Ústřední seznam ochrany přírody – PP Kunětická hora [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.

[drusop-evl-4] Ústřední seznam ochrany přírody – EVL Kunětická hora [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.

[encyklopedie-hradist-5] ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Kunětice, s. 156–157.

[durdik-6] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kunětická hora, s. 309–311.

[balatka-kalvoda-7] BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)

[2]

[1]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]