Žalm 41 (Blaze tomu, kdo si všímá chudáka a ubožáka, lat. Beatus qui intellegit super egenum et pauperem, podle řeckého překladu žalm 40) je součástí starozákonní Knihy žalmů. Je posledním žalmem 1. knihy žalmů, patří mezi Davidovské žalmy.

První dva verše žalmu 41 s vyobrazením jako domovní znamení (Amsterdam, Nizozemsko)

Text editovat

verš hebrejský originál[1] český překlad[2] latinský překlad[3] (Vulgata)
1 לַמְנַצֵּחַ, מִזְמוֹר לְדָוִד [Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.] [In finem psalmus David]
2 אַשְׁרֵי, מַשְׂכִּיל אֶל-דָּל; בְּיוֹם רָעָה, יְמַלְּטֵהוּ יְהוָה Blaze tomu, kdo si všímá chudáka a ubožáka, za to ho vysvobodí Hospodin v nouzi. Beatus qui intellegit super egenum et pauperem in die mala liberabit eum Dominus
3 יְהוָה, יִשְׁמְרֵהוּ וִיחַיֵּהוּ--יאשר (וְאֻשַּׁר) בָּאָרֶץ; וְאַל-תִּתְּנֵהוּ, בְּנֶפֶשׁ אֹיְבָיו Hospodin ho bude chránit, zachová ho naživu, učiní ho šťastným na zemi, nevydá ho zvůli jeho nepřátel. Dominus conservet eum et vivificet eum et beatum faciat eum in terra et non tradat eum in animam inimicorum eius
4 יְהוָה--יִסְעָדֶנּוּ, עַל-עֶרֶשׂ דְּוָי; כָּל-מִשְׁכָּבוֹ, הָפַכְתָּ בְחָלְיוֹ Hospodin mu pomůže na bolestném lůžku, v nemoci z něho sejme veškerou slabost Dominus opem ferat illi super lectum doloris eius universum stratum eius versasti in infirmitate eius
5 אֲנִי-אָמַרְתִּי, יְהוָה חָנֵּנִי; רְפָאָה נַפְשִׁי, כִּי-חָטָאתִי לָךְ Volám: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav mě, zhřešil jsem proti tobě Ego dixi Domine miserere mei sana animam meam quoniam peccavi tibi
6 אוֹיְבַי--יֹאמְרוּ רַע לִי; מָתַי יָמוּת, וְאָבַד שְׁמוֹ Moji nepřátelé zle o mně mluví: „Kdy už zemře, kdy zanikne jeho jméno?“ Inimici mei dixerunt mala mihi quando morietur et peribit nomen eius
7 וְאִם-בָּא לִרְאוֹת, שָׁוְא יְדַבֵּר--לִבּוֹ, יִקְבָּץ-אָוֶן לוֹ; יֵצֵא לַחוּץ יְדַבֵּר Kdo přijde navštívit, jen naprázdno tlachá, v srdci si nasbírá špatnost, pak vyjde ven a pomlouvá. Et si ingrediebatur ut videret vane loquebatur cor eius congregavit iniquitatem sibi egrediebatur foras et loquebatur
8 יַחַד--עָלַי יִתְלַחֲשׁוּ, כָּל-שֹׂנְאָי; עָלַי--יַחְשְׁבוּ רָעָה לִי Všichni, kdo mě nenávidí, si spolu o mně šeptají a vymýšlejí proti mně špatné věci: In id ipsum adversum me susurrabant omnes inimici mei adversus me cogitabant mala mihi
9 דְּבַר-בְּלִיַּעַל, יָצוּק בּוֹ; וַאֲשֶׁר שָׁכַב, לֹא-יוֹסִיף לָקוּם „Postihla ho nevyléčitelná nákaza!“ nebo: „Kdo tak ulehl, už nevstane!“ Verbum iniquum constituerunt adversus me numquid qui dormit non adiciet ut resurgat
10 גַּם-אִישׁ שְׁלוֹמִי, אֲשֶׁר-בָּטַחְתִּי בוֹ-- אוֹכֵל לַחְמִי;הִגְדִּיל עָלַי עָקֵב I můj přítel, jemuž jsem důvěřoval, který jídal z mého chleba, strojil mi úklady Etenim homo pacis meae in quo speravi qui edebat panes meos magnificavit super me subplantationem
11 וְאַתָּה יְהוָה, חָנֵּנִי וַהֲקִימֵנִי; וַאֲשַׁלְּמָה לָהֶם Ty však, Hospodine, smiluj se nade mnou, postav mě na nohy, ať jim to splatím! Tu autem Domine miserere mei et resuscita me et retribuam eis
12 בְּזֹאת יָדַעְתִּי, כִּי-חָפַצְתָּ בִּי: כִּי לֹא-יָרִיעַ אֹיְבִי עָלָי Z toho poznám že mě máš rád, když můj sok nade mnou nezajásá. In hoc cognovi quoniam voluisti me quoniam non gaudebit inimicus meus super me
13 וַאֲנִי--בְּתֻמִּי, תָּמַכְתָּ בִּי; וַתַּצִּיבֵנִי לְפָנֶיךָ לְעוֹלָם Mne však zachováš bez úhony, navěky mě postavíš před svou tvář Me autem propter innocentiam suscepisti et confirmasti me in conspectu tuo in aeternum
14 בָּרוּךְ יְהוָה, אֱלֹהֵי יִשְׂרָאֵל--מֵהָעוֹלָם, וְעַד הָעוֹלָם: אָמֵן וְאָמֵן Požehnaný Hospodin, Bůh Izraele, od věků až na věky! Staň se, staň se! Benedictus Dominus Deus Israhel a saeculo et in saeculum fiat fiat

Užití v liturgii editovat

V křesťanství editovat

V katolické církvi jej svatý Benedikt z Nursie v rámci benediktinské řehole začlenil do modliteb matutina.

Při modlitbě breviáře se žalm modlívá v rámci nešpor prvního pátku v měsíci.

V judaismu editovat

V judaismu je žalm užíván při svátku Roš ha-šana. Spis Šimuš Tehilim („Užití Žalmů“), jehož autorem je zřejmě židovský učenec Chaj Ga'on (939–1038), navíc uvádí, že recitace 41. žalmu je vhodná pro toho, kdo byl sesazen z postu, na nějž byl dosazen někdo jiný.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Psaume 41 (40) na francouzské Wikipedii.

  1. Originál textu na: Sefarim
  2. Katolický překlad, dostupný na: [1]
  3. latinský překlad dostupný na: latinském Wikisource Archivováno 20. 5. 2011 na Wayback Machine..
  4. Ewa Gordon, předmluva k reprintu: CYLKOW, Izaak. Psalmy. Kraków: Austeria, 2008. ISBN 978-83-89129-41-3. S. I-VII. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat