Švédští demokraté
Švédští demokraté (SD) (švédsky Sverigedemokraterna) je švédská nacionalistická politická strana, která byla založena v roce 1988. Logem strany je od roku 2006 květ jaterníku podléšky. Po volbách v roce 2022 se stala strana druhou nejsilnější stranou švédského Riksdagu.
| Švédští demokraté | |
|---|---|
| Sverigedemokraterna | |
| Zkratka | SD |
| Datum založení | 6. února 1988 |
| Předseda | Jimmie Åkesson |
| Sídlo | Stockholm |
| Ideologie | švédský nacionalismus sociální konzervatismus ekonomický liberalismus euroskepticismus |
| Evropská strana | Strana evropských konzervativců a reformistů |
| Politická skupina EP | Evropští konzervativci a reformisté |
| Mládežnická org. | Mládež švédské demokracie |
| Počet členů | 33,207[1] |
| Barvy | Modrá a žlutá |
| Oficiální web | www.sverigedemokraterna.se |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Parlament: | 73/349
|
| Evropský parlament: | 3/20
|
| Kraje: | 161/1597
|
| Obce: | 1324/12780
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatStrana vznikla v roce 1988 transformací Švédské strany, která vznikla předtím sloučením několika nacionalistických a pravicově extremistických[2] stran. Například Bevara Sverige Svenskt (v překladu Zachovej Švédsko švédské). V roce 2010 se poprvé dostala do Riksdagu a od té doby zažívá nebývalý úspěch, především díky odporu k imigraci, která je v přepočtu na hlavu nejvyšší v EU. Ve volbách v roce 2014 získala 49 z 349 mandátů. Strana je ovšem kvůli svým názorům ve švédské politice izolována a ostatní strany s ní odmítají spolupracovat. V roce 2014 Švédští demokraté málem poprvé po půl století způsobili pád vlády, který ale byl na poslední chvíli odvrácen dohodou mezi dvěma nejsilnějšími stranami. To jim dalo více moci, protože se stali hlavní opoziční stranou.[3][4]
V parlamentních volbách, které se uskutečnily 11. září 2022, skončila strana se ziskem 20,5 % druhá za dosud vládnoucími sociálními demokraty. V následné dohodě uzavřené 14. října 2022 na zámku v Tidö byla dohodnuto, že Švédští demokraté budou podporovat středopravicovou koaliční vládu Umírněných, Křesťanských demokratů a Liberálů v čele s premiérem Ulfem Kristerssonem.[5]
Ideologie
editovatProgram Švédských demokratů je založen na nacionalismu. Strana se formálně distancuje od všech forem totalitarismu a rasismu.
Zahraniční politika
editovatŠvédští demokraté se domnívají, že přistěhovalectví[6], islamizace, supranacionalismus (např. Evropská unie), kulturní imperialismus (zejména z USA) a globalizace masivně ohrožují švédskou kulturu. Strana si proto přeje vykonávat volnější kooperace mezi Švédskem a ostatními evropskými státy. Strana je proizraelská.[7]
Hospodářská politika
editovatŠvédští demokraté chtějí nižší daně a snížit vládní zásahy do ekonomiky a tím podpořit růst malých podniků. Strana předpokládá, že zlepšení obecného podnikatelského prostředí povede ke snížení nezaměstnanosti. Klíčovým bodem v hospodářské politice je tvrzení, že přistěhovalectví v roce 1999 si vyžádalo 267 miliard švédských korun (36,7 miliard $).[zdroj?] Sníží nákladů na přistěhovalectví by mohlo vést ke snížení daní.
Národní a sociální spravedlnost
editovatStrana chce prosazovat obecné morální zlepšení švédské společnosti. Dále pak ochranu protestantské etiky a posílení národní jednoty s cílem vytvořit solidaritu mezi etnickými Švédy.
Kontroverze
editovatPrvním pokladníkem strany byl Gustaf Ekström. Ten za války sloužil v jednotkách Waffen SS nacistického Německa.[8][9] Švédský deník Expressen společně s časopisem Expo odhalil, že nejméně osm kandidátů strany kandidující ve volbách v roce 2018 byli členy neonacistických skupin a stran, přičemž někteří byli členy ještě nedávno.[10][11][12]
Volby
editovat
Parlamentní volby
editovat| Volební rok | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
|---|---|---|---|
| 1988 | 1 118 | 0,0 | 0 |
| 1994 | 13 954 | 0,3 | 0 |
| 1998 | 19 624 | 0,37 | 0 |
| 2002 | 76 300 | 1,44 | 0 |
| 2006 | 162 463 | 2,93 | 0 |
| 2010 | 339 610 | 5,70 | 20 |
| 2014 | 801 178 | 12,86[13] | 49 |
| 2018 | 1 100 802 | 17,6 | 63 |
| 2022 | 1 330 325 | 20,5 | 73 |
Evropské volby
editovat| Volební rok | Celkový počet hlasů | hlasy v % | Počet mandátů |
|---|---|---|---|
| 2004 | 27 707 | 1,13 | 0 |
| 2009 | 103 584 | 3,27 | 0 |
| 2014 | 359 248 | 9,67 | 2 |
| 2019 | 636 877 | 15,3 | 3 |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Tusentals medlemmar lämnade S i fjol – bara SD ökade. Nyheter Idag. 30 April 2021. Dostupné online [cit. 24 May 2021]. (švédsky)
- ↑ BSS. Expo.se. Dostupné online [cit. 2018-09-12]. (švédsky)
- ↑ Švédští euroskeptici položili po dvou měsících novou vládu. Kvůli rozpočtu a imigraci [online]. Dostupné online.
- ↑ In Sweden, the Land of the Open Door, Anti-Muslim Sentiment Finds a Foothold
- ↑ HRBÁČEK, Jan. Nová švédská vláda usiluje o rozšíření jaderné energetiky. Pléduje za opětovné spuštění dvou bloků i nové elektrárny. Ekonomický deník. 2022-10-18. Dostupné online [cit. 2023-02-25].
- ↑ MÁNERT, Oldřich. Počet přijatých uprchlíků by měl být nula, říká expert Švédských demokratů. iDNES.cz [online]. 2016-02-16 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Nordman, Erik: Swedish Elections. Occidental Dissent . 20. 9. 2010
- ↑ Sluta använda nazismens förbrytelser som slagträ i debatten. www.expressen.se. Dostupné online [cit. 2018-09-12]. (švédsky)
- ↑ Nazisten som grundade SD. Aftonbladet. Dostupné online [cit. 2018-09-12]. (švédsky)
- ↑ Den tidigare nazistlederen godkändes av SD: "Kommer att fortsätta slåss". newsbeezer.com [online]. [cit. 2018-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ytterligare SD-kandidater har nazistbakgrund. Expo.se. Dostupné online [cit. 2018-09-12]. (švédsky)
- ↑ NYHETER, SVT. Var aktiv nazist – nu kandiderar Gnosjöbon till kommunfullmäktige. SVT Nyheter. 2018-08-29. Dostupné online [cit. 2018-09-12]. (švédsky)
- ↑ LÉBR, Tomáš. Zrada ideálů? Švédové začínají mluvit o potížích kolem běženců. iDNES.cz [online]. 2016-01-19 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Švédští demokraté na Wikimedia Commons - Oficiální stránky SD
