Švábské zrcadlo (něm. Schwabenspiegel)[1] je právní kniha[2] sepsaná hornoněmecky jakýmsi augspurským františkánem v druhé polovině 13. století, která byla využívána hlavně v jihoněmecké oblasti.[3]

Karel Veliký jako zákonodárce Švábského zrcadla v exempláři z 15. století

Historie editovat

Švábské zrcadlo v obecných záležitostech vychází ze Saského zrcadla, resp. z na něho vycházejícího Deutschenspiegelu (Zrcadla německých lidí), ale autor svoje dílo obohacuje o zásady vycházející z Bible, římského, kanonického práva, franských kapitulářů a dalších pramenů. Je rozděleno, podobně jako Saské zrcadlo, na část věnovanou zemskému a část lennímu právu. Naopak ve vztahu papeže a císaře přiznává na rozdíl od severoněmeckého pojetí větší moc papeži. Zajímavé je pojednání o židovské přísaze, vlivem kanonického práva jsou také zakázána smíšená manželství. Dočkalo se překladu do latiny, francouzštiny a češtiny.

Název Švábské zrcadlo není původní, ale začalo se používat až od 17. století na návrh Melchiora Goldasta, předtím se používalo opisných názvů Land und Lechniensbuch, Kaiserrecht a Spiegel kaiserlichen und gemeinen Landechts.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Schwabenspiegel In: Geschichtsquellen des deutschen Mittelalters
  2. BARANOWSKI, Günter. Kultur- und rechtshistorische Wurzeln Europas: Arbeitsbuch. [s.l.]: BoD – Books on Demand 550 s. Dostupné online. ISBN 9783936999167. (německy) 
  3. DERSCHKA, Harald. Schwabenspiegel [online]. www.historisches-lexikon-bayerns.de [cit. 2016-05-22]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Čelakovský, Jaromír. Švábské zrcadlo in Ottův slovník naučný, díl 26. Praha: J. Otto, 1906. S. 846.

Související články editovat

Externí odkazy editovat