Štěpán VIII.
Štěpán VIII. (IX.) (? Řím – říjen 942 Řím) byl papežem od 14. července 939 až do své smrti. Problematika číslování papežů nesoucích jméno Štěpán je vysvětlena v článku Štěpán II.
| Jeho Svatost Štěpán VIII. | |
|---|---|
| 127. papež | |
.png) Papež Štěpán VIII. | |
| Církev | římskokatolická |
| Zvolení | 14. července 939 |
| Uveden do úřadu | 19. července 939 (konsekrace) |
| Pontifikát skončil | říjen 942 |
| Předchůdce | Lev VII. |
| Nástupce | Marinus II. |
| Titulární kostel | Bazilika Santi Silvestro e Martino ai Monti |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ? |
| Místo narození | Řím, .svg){kind=small} Papežský stát |
| Datum úmrtí | říjen 942 |
| Místo úmrtí | Řím, Papežský stát |
| Místo pohřbení | Bazilika svatého Petra |
Seznam papežů nosících jméno Štěpán multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Papež Lev VII. zemřel 13. července 939 a údajně bezprostředně poté, již 14. července 939, byl na papežský stolec dosazen Štěpán VIII. Podle některých zdrojů byl původu německého, většina historiků však soudí, že byl Říman.[1] Před ustanovením za papeže byl kardinálem-knězem z kostela Santi Silvestro e Martino ai Monti v Římě.[2] Podobně jako Lev VII. se i Štěpán VIII. stal papežem z rozhodnutí mocného římského šlechtice Albericha II. ze Spoleta,[3] který v této době řídil jako skutečný diktátor osudy Říma.[4] I jako papež působil do značné míry jako Alberichův kaplan.[5]
Je o něm známo jen málo spolehlivých informací. Pomáhal francouzskému králi Ludvíkovi IV. a pod hrozbou exkomunikace donutil francouzskou šlechtu, aby mu zachovala věrnost.[5] Podporoval úsilí opatů z Cluny o reformu mnišství (clunyjská reforma).[2][6]
Je možné, že se nakonec nepohodl s Alberichem, neboť kronikář Martin z Opavy líčí, že byl „zmrzačen jistými Římany."[3] Byl uvězněn a mučen,[7] údajně mu odstranili oči, rty, jazyk a ruce. I když exekuci přežil, neukázal svou znetvořenou tvář již nikdy na veřejnosti[8] a dokonce se prý uchýlil do poustevny.[2] Někteří historikové považují vyprávění Martina z Opavy o papežově zmrzačení za pouhou pověst.[1][2]
Štěpán VIII. zemřel koncem října 942, pravděpodobně na následky mučení.[7] Pohřben byl v bazilice svatého Petra v Římě.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c ALBERTI, P. Papežové. Díl prvý, část druhá. Přerov: Nový Národ, 1932. 306 s. cnb003219431. S. 195.
- ↑ a b c d RENDINA, Claudio. Příběhy papežů: dějiny a tajemství: životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8. S. 240.
- ↑ a b MAXWELL-STUART, P.G. Papežové: život a vláda: od sv. Petra k Janu Pavlu II. Praha: Svoboda (servis), 1998. 240 s. ISBN 80-902300-3-2. S. 73.
- ↑ GELMI, Josef. Papežové: od svatého Petra po Jana Pavla II. Praha: Mladá fronta, 1994. 326 s. ISBN 80-204-0457-0. S. 83.
- ↑ a b COULOMBE, Charles A. Náměstkové Kristovi: životopisy papežů. Praha: BB art, 2004. 526 s. ISBN 80-7341-374-4. S. 199.
- ↑ WIERUSZ-KOWALSKI, Jan. Encyklopedie papežství. 1. vyd. Praha: Academia, 1994. 163 s. ISBN 80-200-0191-3. S. 68.
- ↑ a b MAXWELL-STUART, P.G. Papežové: život a vláda: od sv. Petra k Janu Pavlu II. Praha: Svoboda (servis), 1998. 240 s. ISBN 80-902300-3-2. S. 74.
- ↑ LEWIS, Brenda Ralph. Temná historie papežů: neřesti, korupce a vraždy ve Vatikánu. 1. vyd. Praha: Deus, 2009. 252 s. ISBN 978-80-87087-94-7. S. 10.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán VIII. na Wikimedia Commons
| Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Lev VII. |
939–942 Štěpán VIII. |
Nástupce: Marinus II. |
