Šneur Zalman z Ljady

chasidský rabín

Šneur Zalman z Ljady (hebr./jidiš שניאור זלמן‎; )[1] byl ortodoxní rabín, zakladatel chasidského hnutí Chabad.

Šne'ur Zalman z Ljady
Schneur Zalman of Liadi.jpg
Narození15. září 1745 (18. elulu 5505)
Ljozna
Úmrtí15. prosince 1812 (ve věku 67 let) (dle juliánského kalendáře)
Peny
Povolánífilozof, rabín, hudební skladatel a posek
Denominacejudaismus
DynastieSchneersohnovi
VzděláníDov Ber z Meziřiče a Menachem Mendl z Vitebsku
Významná dílaNiggun of Four Stanzas
Tanja
Šulchan aruch ha-Rav
Tora or, Likutej Tora
Sidur im DACh
… více na Wikidatech
Manželka
  • Rebbetzin Shternaová
Děti
  • Dov Ber Šne'uri
  • Moše Schneersohn
  • Devorah Leah Altshuler
  • Chajim Avraham Šne'uri
PohřbenHaďač
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl potomkem pražského rabiho Löwa (zemřel 1609) v přímé linii.[2]

ŽivotEditovat

Šneur Zalman se narodil v Ljozně v dnešním Bělorusku. Do 12 let studoval v městečku Lubavič v dnešní Smolenské oblasti Ruska. V 15 letech se oženil se Sternou Segalovou, pocházející z bohaté rodiny ve Vitebsku.

V roce 1764 se stal se žákem Velkého Magida Dov Bera z Meziřiče. O tři roky později byl ve věku 22 let jmenován magidem Ljozny, kterým zůstal až do roku 1801.

Po smrti Ga'ona z Vilna v roce 1797 byli chasidé obviněni komunitou z Vilna z podvratných aktivit, z podpory Osmanské říše. Následujícího roku tak byl Šneur Zalman kvůli podezření z velezrady odvezen do Petrohradu a po 53 dní vězněn v Petropavlovské pevnosti. Poté byl propuštěn na rozkaz cara Pavla I.

V roce 1800 byl opět odvezen do Petrohradu a po několik týdnů vězněn. Pak sice vyšel z vězení, ale po dalších několik týdnů nesměl odcestovat z města. Plnou svobodu dostal po nástupu nového cara Alexandra I. Poté se na základě pozvání šlechtice Stanisława Lubomirského odstěhoval do obce Ljady ve Vitebské oblasti, ležící na hranici mezi Ruskem a Běloruskem. Tam se jeho hnutí velice rozrostlo a s obcí Ljady je tak dodnes spojován.

V roce 1812 se rozhodl prchnout před Napoleonovými vojsky, směřoval do ukrajinské Poltavy. Po cestě však zemřel v malé vsi Pena v ruské Kurské oblasti. Bylo mu 67 let, pohřben je v ukrajinském městě Haďač.[pozn. 1]

DíloEditovat

 
Titulní strana Siddur im DACh
Tanja
základní dílo filozofie hnutí Chabad Lubavič;
Šulchan aruch ha-Rav
halachický kodex navazující na Šulchan aruch Josefa Karo zohledňující pozdější komentáře, požívá značnou autoritu v chasidských komunitách;
Tora or, Likutej Tora
komentáře k Tóře;
Sidur im DACh
kniha modliteb s komentáři.

PoznámkyEditovat

  1. Pena je od Haďače vzdálena asi 240 km.

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat