Šafránka červenožlutá
Šafránka červenožlutá (Tricholomopsis rutilans (Schaeff.) Singer, 1939) je jedovatá houba z čeledi čirůvkovitých, jež byla dříve uváděna jako jedlá. Nejnovější výzkumy ukázaly, že se v šafránce našly látky s podezřelými a ne naprosto doloženými toxikologickými vlastnosti.[zdroj?!] Lze ji zaměnit s nejedlou Šafránkou ozdobnou.
 Šafránka červenožlutá | |
|---|---|
 Šafránka červenožlutá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | čirůvkovité (Tricholomataceae) |
| Rod | šafránka (Tricholomopsis) |
| Binomické jméno | |
| Tricholomopsis rutilans (Schaeff. ) Sing., 1939 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatKlobouk má široký 4 – 14 cm, zpočátku polokulovitě vyklenutý a souvisle pokrytý červenými až purpurově hnědými nebo nafialovělými šupinkami. Starší plodnice mají klobouk rozložený až plochý s šupinkami vzdálenými od sebe a s viditelnou žlutou barvou pokožky. Barva se tedy v průběhu růstu mění.
Lupeny jsou zlatožluté, nízké 4 – 10 mm, středně husté.
Třeň je dlouhý 5 – 12 cm a tlustý 1 – 2,5 cm, válcovitý, plný, bledě žlutý, místy červeně velmi drobně šupinkatý.
Dužnina je tuhá, zlatozlutá, má mírně nakyslou chuť.
Výtrusy jsou velké 5,8 – 6,7 x 4,3 – 5,3 um, elipsoidní, hladké a bezbarvé. Má bílý výtrusný prach.[1]
Výskyt
editovatRoste jednotlivě nebo v menších trsech na starých pařezech a kořenech borovic od měsíce srpna do listopadu.
Synonyma
editovat- čirůvka šafránka
- čirůvka červenožlutá
Reference
editovat- ↑ SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub. 4. vyd. [s.l.]: Ottovo nakladatelství, 1999.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu šafránka červenožlutá na Wikimedia Commons - http://prirodakarlovarska.cz/ Archivováno 21. 10. 2010 na Wayback Machine.
- Galerie šafránka červenožlutá na Wikimedia Commons
