Šabina (tvrz)
Šabina je renesanční tvrz vzniklá přestavbou gotické tvrzi. Nachází se ve stejnojmenné obci v okrese Sokolov v Karlovarském kraji při pravém břehu Ohře, v blízkosti lávky pro pěší přes řeku, postavené na místě původního přívozu. Tvrz sloužila v 16. století jako panské sídlo Perglerům z Perglasu, později Štolcům ze Simsdorfu. V 50. letech 20. století sloužila místnímu státnímu statku jako sýpka a skladiště. Od roku 1963 je tvrz chráněna jako kulturní památka.[1]
| Šabina | |
|---|---|
.jpg) Pohled od severozápadu | |
| Základní informace | |
| Sloh | pozdně gotický renesanční |
| Výstavba | asi polovina 16. století |
| Přestavba | druhá polovina 16. století polovina 18. století |
| Materiál | zdivo |
| Stavebník | Perglerové z Perglasu nebo Štolcové ze Simsdorfu |
| Další majitelé | Nosticové |
| Současný majitel | v soukromém vlastnictví |
| Poloha | |
| Adresa | Šabina,  Česko |
| Ulice | čp. 20 |
| Souřadnice | 50°8′4,77″ s. š., 12°34′50,15″ v. d. |
  Tvrz Šabina | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 23669/4-659 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Původně gotickou tvrz v Šabině vybudovali buď Perglerové nebo Štolcové. Historikové předpokládají, že dříve si tvrz za své správní sídlo vybrali spíše Perglerové a teprve později získali tvrz Stolzové ze Simsdorfu, neboť bohatí Štolcové by si jistě vybudovali honosnější sídlo.[2][3] Ves Šabinu vlastnil na počátku 16. století loketský hejtman Vilém Pergler z Perglasu (nyní Chlumek). V roce 1525 je jako vlastník vsi uváděn Václav Pergler.[4]
.jpg)
Po porážce stavovského odboje propůjčil král Ferdinand I. v roce 1551 Šabinu loketskému soudci Mikuláši Štolcovi ze Simsdorfu. Po rozdělení majetku mezi tři syny Mikuláše Štolce získal roku 1567 ves spolu s tvrzí prostřední syn Jiří. Po zabavení majetků Štolců po bitvě na Bílé hoře získal Šabinu rada královského apelačního soudu v Praze Bartoloměj Brunner z Vildenavy. Po třicetileté válce ztratila tvrz význam jako opevněné sídlo, zůstávala však hospodářským a správním objektem. Roku 1651 se uvádí majitel šabinské tvrzi plukovník Jan Jakub Pirovano a v roce 1654 patřila ves s tvrzí ke kynšperskému panství Metternichů.[4][3]
Roku 1745 držela ves i s tvrzí Veronika Dorota svobodná paní z Becku, rozená Straková z Nedabylic. V roce 1765 získali ves Nosticové a připojili Šabinu ke svému falknovskému panství. V polovině 18. století provedli Nosticové úpravy v barokním stylu. Tvrz sloužila ke správě hospodářství. Asi do roku 1870 byla tvrz využívána jako zájezdní hostinec. Po adaptaci byla do tvrze umístěna roku 1891 jednotřídní obecná škola a byt učitele. Škola zde byla do roku 1904, kdy byla ve vsi v nové budově čp. 80 otevřena dvoutřídka. Ve tvrzi měl potom pekařství J. Jakob. Po roce 1948 využívaly tvrz státní statky jako skladiště a sýpku. Po sametové revoluci přešla tvrz při privatizaci do soukromého vlastnictví.[4][3] V památkovém katalogu Národního památkového ústavu je stav památky popsán jako havarijní.[1]
Stavební podoba editovat
Původně pozdně gotická tvrz, výrazně stavitelsky upravena v 16. století v renesančním stylu, je větší jednopatrová zděná stavba. Volně stojící objekt má obdélný půdorys o rozměrech asi 19x13,8 metrů. Střecha je valbová, krytá plechem, okna v přízemí mají štukové ostění a kamennou podokenní římsu. Ostění v patře je zkosené. V patře je pět okenních os, z čehož dvě jsou se sešikmeným ostěním. Na severovýchodním průčelí je mezi okny umístěn reliéfní erb rodu Štolců s iniciálami G.S.V.S. (Georg Stolz von Simsdorf), prozrazující jeho nejspíš druhé majitele Jiřího Štolce. Reliéf byl vnější fasádu umístěn po roce 1567. Bohatě profilovaná hřebínková klenba v přízemních místnostech, skládaná do křížových a hvězdicových ornamentů je charakteristická pro období přechodu gotiky do rané renesance. Z doby, kdy tvrz vlastnili Nosticové, pochází barokní úpravy, zejména části ostění oken a dnes zabílená nástěnná malba ve velkém sále v prvním patře. Do současnosti se dochovaly dva hodnotné původní portály v přízemí tvrze.[5][2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Tvrz Šabina [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-01-30]. Dostupné online.
- ↑ a b PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 736.
- ↑ a b c BERAN, Petr. Šabina. Příběh vesnice u řeky Ohře [online]. Obecní úřad Šabina, 2003 [cit. 2019-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-07.
- ↑ a b c Tvrz Šabina [online]. Hrady.cz [cit. 2019-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-30]. Identifikátor záznamu 134682 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu tvrz Šabina na Wikimedia Commons - Tvrz Šabina na stránkách obce
- Tvrz Šabina na hrady.cz
- Tvrz na Toulky po Čechách Moaravě, Slezsku i zahraničí
